Heinrichs, Eric
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 28. března 2021; kontroly vyžadují 11 úprav .| Axel Eric Heinrichs | |||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Axel Erik Heinrichs | |||||||||||||||||||||||||
| Datum narození | 21. července 1890 | ||||||||||||||||||||||||
| Místo narození | Helsinki | ||||||||||||||||||||||||
| Datum úmrtí | 16. listopadu 1965 (75 let) | ||||||||||||||||||||||||
| Místo smrti | Helsinki | ||||||||||||||||||||||||
| Afiliace | Finsko | ||||||||||||||||||||||||
| Druh armády |
Německá císařská armáda Bílá garda Finská armáda |
||||||||||||||||||||||||
| Hodnost | generálporučík | ||||||||||||||||||||||||
| přikázal |
7. jágerský prapor 3. armádního sboru Armáda Isthmu Karelská armáda |
||||||||||||||||||||||||
| Bitvy/války |
První světová válka Finská občanská válka Zimní válka Pokračování války |
||||||||||||||||||||||||
| Ocenění a ceny |
|
||||||||||||||||||||||||
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |||||||||||||||||||||||||
Axel Erik Heinrichs ( Fin. Axel Erik Heinrichs ; 21. července 1890 – 16. listopadu 1965 ) byl finský vojenský vůdce.
Životopis
Narodil se v rodině Ph.D. Axela Heinrichsea Johanna Mathilde Rönnholmová.
Během první světové války se připojil k jágerskému hnutí a sloužil u 27. královského pruského praporu Jaeger.. Po návratu do Finska vedl 7. prapor Chasseur, účastnil se bojů u Tampere a na Karelské šíji .
Později sloužil na generálním štábu, v letech 1925-1928 studoval ve Francii, velel 1. divizi, byl inspektorem ministerstva obrany .
Po zahájení zimní války byl jmenován velitelem 3. armádního sboru., který byl odpovědný za obranu východní části Karelské šíje a 19. února 1940 - velitel armády Karelské šíje..
Po skončení války velel pozemnímu vojsku, v čele generálního štábu stál od 16. května 1940 do 29. června 1941 a od 29. ledna 1942 do 6. října 1944. Jako zástupce vrchního velitele byl odpovědný za vojenské vztahy s Německem v období leden-únor a květen-červen 1941. Velel Karelské armádě (29. června 1941 - 29. ledna 1942) během dobytí východní Karélie.
Mannerheimův nejbližší poradce pro vojenskou politiku v letech 1941-1945 a expert během jednání o Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci z roku 1948 . Po skončení pokračovací války, od 31. prosince 1944 do 30. června 1945, velel obranným silám, rezignoval, když „případ ukrytí zbraní finským vojenským personálem, aby odolal možnému nástupu komunistů k moci“ ( fin. Asekätkentä ) byla otevřena.
Autor několika knih:
- Itämeren ympärilla (1918)
- Hotelli St. Petrohrad (1919)
- Kléber Egyptissa (1946)
- Vid franska Atlantkusten a hundra dagarnas spår (1957)
- Mannerheim Suomen kohtaloissa (1957, 1959, spoluautor)
čestný doktor Helsinské univerzity (1957)
Byl pohřben na hřbitově Kulosaari v Helsinkách.
Hodnosti
- Gruppenfuehrer (2. září 1915)
- Zugführer (6. února 1916)
- Oberzugführer (27. června 1917)
- major (11. února 1918)
- Podplukovník (12. srpna 1919)
- Plukovník (16. května 1928)
- Generálmajor (16. května 1933)
- Generálporučík (19. února 1940)
- Generál pěchoty (3. října 1941)
Odkazy
- Biografie na methodheim.fi (finština)
- Biografie na blf.fi (fin.)
- Biografie na brantberg.fi (fin.)
- Eric Heinrichs na internetové filmové databázi