Lední hokej na Zimních olympijských hrách 1976
Hokejový turnaj pro zimní olympijské hry 1976 se konal v Innsbrucku v olympijském paláci. Jednalo se o 13. ročník hokejového balíčku v historii olympijských her. Do turnaje se přihlásilo 12 nejlepších týmů: šest týmů divize A, čtyři nejlepší týmy divize B, nejlepší tým divize C (podle výsledků z MS 1975 ) a rakouský tým jako hostitelé. Nejprve se konal přípravný turnaj, jehož dvojice byly určeny podle výsledků mistrovství světa 1975 . Poražení uspořádali turnaj systémem "každý s každým" o 7-12 míst a vítězové systémem "každý s každým" hráli o 1-6 míst.
Kanada , která nehrála na mistrovství světa v roce 1975, odmítla hrát na hrách v Innsbrucku s tím, že jim mezinárodní pravidla zakazují používat profesionální hráče, a přitom neuznávají východoevropské hráče jako profesionály. Stejné prohlášení učinilo Švédsko , které se již kvalifikovalo na hry [1] , z turnaje později odstoupily týmy NDR (nejlepší tým v divizi B) a Norska (nejlepší tým v divizi C). V důsledku toho byly všechny stažené týmy nahrazeny dvěma dalšími týmy z divize B ( Rumunsko a Japonsko ) a druhým týmem z divize C ( Bulharsko ).
Hlavní ozdobou turnaje bylo střetnutí reprezentací SSSR a Československa : československé reprezentace prodělala chřipku, v důsledku čehož odehrála zápas proti Polsku s 12 hráči na lavičce. Československu však byla připsána porážka v utkání poté, co dopingový test jednoho z hráčů dopadl pozitivně (Polsko nezískalo více bodů). Ve finálovém zápase národní tým SSSR vybojoval těžké vítězství se skóre 4:3 - po první třetině podlehl, srovnal skóre díky úsilí Vladimira Shadrina a Vladimira Petrova; osm minut před koncem třetí třetiny minula třetí branku, ale vyrovnal Alexander Jakušev ; vítězný gól měl na kontě Valery Kharlamov . Národní tým SSSR tak měl již pět titulů olympijských vítězů. Německá reprezentace senzačně získala bronzové medaile, což je považováno za jeden z nejlepších úspěchů německého hokeje
.
Předběžný turnaj
2. února 1976
|
Polsko
|
-
|
Rumunsko
|
7:4
|
(1:2, 3:2, 3:0)
|
|
Československo
|
-
|
Bulharsko
|
14:1
|
(3:0, 6:1, 5:0)
|
|
Německo
|
-
|
Švýcarsko
|
5:1
|
(1:0, 2:0, 2:1)
|
3. února 1976
|
Finsko
|
-
|
Japonsko
|
11:2
|
(0:1, 4:0, 7:1)
|
|
USA
|
-
|
Jugoslávie
|
8:4
|
(2:1, 4:1, 2:2)
|
|
Rakousko
|
-
|
SSSR
|
3:16
|
(0:4, 2:8, 1:4)
|
Turnaj o 7-12 míst
5. února 1976
|
Jugoslávie
|
-
|
Švýcarsko
|
6:4
|
(1:1, 2:2, 3:1)
|
|
Rumunsko
|
-
|
Japonsko
|
3:1
|
(1:0, 1:1, 1:0)
|
|
Rakousko
|
-
|
Bulharsko
|
6:2
|
(1:1, 3:0, 2:1)
|
7. února 1976
|
Rumunsko
|
-
|
Jugoslávie
|
3:4
|
(1:1, 1:2, 1:1)
|
|
Švýcarsko
|
-
|
Bulharsko
|
8:3
|
(2:0, 3:1, 3:2)
|
|
Rakousko
|
-
|
Japonsko
|
3:2
|
(1:1, 2:0, 0:1)
|
9. února 1976
|
Jugoslávie
|
-
|
Bulharsko
|
8:5
|
(3:1, 1:0, 4:4)
|
|
Švýcarsko
|
-
|
Japonsko
|
4:6
|
(2:1, 1:4, 1:1)
|
|
Rakousko
|
-
|
Rumunsko
|
3:4
|
(2:1, 0:0, 1:3)
|
11. února 1976
|
Rumunsko
|
-
|
Bulharsko
|
9:4
|
(6:0, 2:1, 1:3)
|
|
Jugoslávie
|
-
|
Japonsko
|
3:4
|
(0:2, 0:1, 3:1)
|
|
Rakousko
|
-
|
Švýcarsko
|
3:5
|
(1:1, 2:3, 0:1)
|
13. února 1976
|
Japonsko
|
-
|
Bulharsko
|
7:5
|
(4:3, 2:1, 1:1)
|
|
Rumunsko
|
-
|
Švýcarsko
|
8:4
|
(0:2, 4:0, 4:2)
|
|
Rakousko
|
-
|
Jugoslávie
|
3:1
|
(0:0, 2:0, 1:1)
|
Turnaj o 1-6 míst
6. února 1976
|
Polsko
|
-
|
Německo
|
4:7
|
(2:5, 0:0, 2:2)
|
|
SSSR
|
-
|
USA
|
6:2
|
(3:0, 1:1, 2:1)
|
|
Československo
|
-
|
Finsko
|
2:1
|
(0:1, 1:0, 1:0)
|
8. února 1976
|
SSSR
|
-
|
Polsko
|
16:1
|
(7:1, 6:0, 3:0)
|
|
Finsko
|
-
|
Německo
|
5:3
|
(2:1, 1:1, 2:1)
|
|
Československo
|
-
|
USA
|
5:0
|
(1:0, 1:0, 3:0)
|
10. února 1976
|
Finsko
|
-
|
USA
|
4:5
|
(0:2, 2:1, 2:2)
|
|
Československo
|
-
|
Polsko
|
7:1 1
|
(3:1, 1:0, 3:0)
|
|
SSSR
|
-
|
Německo
|
7:3
|
(5:2, 1:0, 1:1)
|
12. února 1976
|
USA
|
-
|
Polsko
|
7:2
|
(3:1, 1:1, 3:0)
|
|
Československo
|
-
|
Německo
|
7:4
|
(4:0, 3:2, 0:2)
|
|
SSSR
|
-
|
Finsko
|
7:2
|
(3:0, 1:0, 3:2)
|
14. února 1976
|
USA
|
-
|
Německo
|
1:4
|
(0:0, 0:1, 1:3)
|
|
Finsko
|
-
|
Polsko
|
7:1
|
(4:1, 1:0, 2:0)
|
|
SSSR
|
-
|
Československo
|
4:3
|
(0:2, 2:0, 2:1)
|
1 ) z důvodu dopingu hráčem československé reprezentace byla tomuto týmu přiznána porážka 0:1, ale Polsku nebyly přiděleny žádné body.
|
A |
V |
H |
P |
podložky |
Dif. |
Brýle
|
jeden. |
SSSR |
5 |
5 |
0 |
0 |
40:11 |
+29 |
deset
|
2. |
Československo |
5 |
3 |
0 |
2 |
17:10 |
+7 |
6
|
3. |
Německo |
5 |
2 |
0 |
3 |
21:24 |
−3 |
čtyři
|
čtyři. |
Finsko |
5 |
2 |
0 |
3 |
19:18 |
+1 |
čtyři
|
5. |
USA |
5 |
2 |
0 |
3 |
15:21 |
−6 |
čtyři
|
6. |
Polsko |
5 |
0 |
0 |
5 |
9:37 |
−28 |
0
|
Olympijské pódium
Sestavy vítězných týmů
Zlato:
|
Stříbrný:
|
Bronz
|
SSSR Vladislav Tretiak , Alexander Sidelnikov , Sergej Babinov , Jurij Ljapkin , Valerij Vasiliev , Alexander Gusev , Gennadij Tsygankov , Vladimir Lutchenko , Vladimir Shadrin , Alexander Maltsev , Viktor Shalimov , Alexander Yakushev , Viktor Zhluktov , Vladimir Kharla Sherov , Boris Kapirge Boris Alexandrov
|
Československo Jiří Holeček , Jiří Crga , František Pospíšil , Jiří Bubla , Oldřich Machach , Miroslav Dvořák , Milan Kaikl , Milan Chalupa , Vladimír Martinets , Jiří Golík , Ivan Glinka , Milan Nowy , Jiří Novák , Bohuslav Šťastný , Eduard Novák , Josef Augusta , Jaroslav Pouzar , Boguslav Ebermann
|
Německo Erich Weishaupt, Anton Kele, Ignaz Berndaner , Klaus Auhuber, Udo Kiessling , Rudolf Tanner, Josef Völk, Stefan Metz, Erik Kühnhakl , Ernst Köpf, Lorenz Funk, Martin Hinterstocker, Rainer Philipp, Alois Schloder, Walter Köberle, Wolfgang Boos , Franz Reindl
|
Poznámky
- ↑ http://www.iihf.com/iihf-home/the-iihf/100-year-anniversary/100-top-stories/story-17/