Mihai Horváth | |
---|---|
Mihály Horváth | |
Datum narození | 20. října 1809 [1] [2] [3] […] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 19. srpna 1878 [1] [3] (ve věku 68 let) |
Místo smrti | |
Země | |
obsazení | historik , politik , katolický kněz |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Mihaly Horvath ( maďarsky Mihaly Horvath ; 20. listopadu 1809 , Szentes - 19. srpna 1878 , Karlovy Vary ) - maďarský politický a náboženský vůdce, historik, aktivní účastník revoluce 1848-1849 v Maďarsku . Ministr školství a náboženství (1849).
Vystudoval gymnázium v Szegedu , po kterém získal duchovní vzdělání. V letech 1844-47 vyučoval maďarštinu na Theresianum . Biskup od roku 1848.
V lednu 1849 byl zvolen do Maďarského státního shromáždění v Debrecínu z župy Veszprem . Od května 1849 byl členem revoluční vlády Bertalana Semereho , kde působil jako ministr pro duchovní záležitosti a školství [5] .
Po porážce maďarské revoluce ze země emigroval; žil ve Švýcarsku , Francii , Belgii a dalších zemích.
Rozhodnutím rakouského soudu v roce 1851 byl odsouzen k smrti. V roce 1866 byl amnestován a v roce 1867 se vrátil do Uher . V budoucnu byl přívržencem strany Deak .
Horváth po sobě zanechal významný historický a publicistický odkaz. V převážné většině jeho děl jsou zvažovány a hodnoceny události maďarské revoluce let 1848-49 a také život předrevolučního Maďarska, jehož byl sám autor očitým svědkem a přímým účastníkem. Horvathovy historické spisy jsou v podstatě kronikářským popisem událostí těch let, prostoupenými pochopením progresivní role a politického významu revoluce. Horvat přitom setrvával na politických pozicích střední šlechty a ututlal fakta třídního boje v revoluci a redukoval jej pouze na boj „sjednoceného maďarského lidu“ proti Rakušanům. Chorvat ve svých dílech také podpořil legendu vzniklou během revoluce o dobrovolném zřeknutí se uherských šlechticů z jejich privilegií a o osvobození sedláků z poddanství.
Slovníky a encyklopedie |
| |||
---|---|---|---|---|
Genealogie a nekropole | ||||
|