Tsepina ( bulg. Tsepina ) je pevnost a město v západní části pohoří Rodopy v jižním Bulharsku , nyní v troskách. Nacházelo se 6 km od obce Dorkovo v severovýchodní části Čepinské doliny v nadmořské výšce 1136 metrů nad mořem.
Vnější hradby omezovaly plochu na 2,5 hektaru a dominantní citadela se nacházela na vrcholu útesu. Na úpatí skály byly vyhloubeny tři kostely a také čtyři velké nádrže na skladování vody až do hloubky 10 metrů.
Během středověku byla Tsepina jednou z nejdůležitějších bulharských pevností v regionu Rodopy. Pevnost patřila od 9. století Bulharům , ale na počátku 11. století ji od Bulharského království dobyla Byzanc . Tsepina znovu přešla do Bulharů za vlády Kalojana (1197-1207). V XII - XIV století to bylo známé jako jedna z nejsilnějších pevností bulharského království . Když Kaloyan jmenoval svého synovce Alexeje Slovana vládcem v Rodopách, Tsepina se stala sídlem despotovy vlády . Po zavraždění krále v roce 1207 vyhlásil despota Alexij Slav nezávislost a Tsepina se stala jeho hlavním městem. Od roku 1246 do roku 1254 byla pod kontrolou nicejského císaře Jana III. Vatatzese , ale bulharskému caru Michaelu Asenovi (1246-1256) se podařilo pevnost vrátit. V roce 1373, po prudkém 9měsíčním obléhání [1] , byla Tsepina dobyta Osmany pod velením Daud Pasha, ale až poté, co Turci přerušili dodávky vody [2] . Krátce nato bylo město opuštěno svými obyvateli, je také zastávkou mezi Dolene a Marko Nikolovem na 76 cm železniční trati Septemvri - Dobrinishte. Tsepina nemá železnici: správce dopravy a pokladní.