| Chermen | |
|---|---|
| Chermeni | |
| Žánr | drama |
| Výrobce | Nikolaj Sanišvili |
| scénárista _ |
Grigory Pliev Alexander Misharin Nikolai Sanishvili |
| V hlavní roli _ |
Bimbolat Vatajev Konstantin Slanov Vladimir Tkhapsaev |
| Filmová společnost | Gruzínský film |
| Doba trvání | 78 min. |
| Země | SSSR |
| Jazyk | ruština |
| Rok | 1970 |
| IMDb | ID 0275256 |
„Chermen“ je sovětský širokoúhlý dramatický film , natočený v roce 1970 ve filmovém studiu „ Georgia-Film “.
Děj se odehrává v jedné z vesnic Osetie v 17. století. Chermen je původem nelegitimní a snaží se ze všech sil bránit svou lidskou důstojnost. Proti němu stojí Dakko, starší z klanu Aldarů, v jehož vesnici Chermen žije. Dhaka ze sobeckých důvodů uzavře dohodu s princem Tsaraiem. Společně okrádají lidi a pak si kořist rozdělí mezi sebe. Chermen se o tomto spiknutí náhodou dozví a informuje o tom své přátele. Nejprve si myslí, že mu nikdo ve vesnici Aldar, nelegitimnímu, neuvěří a spiknutí zůstane neodhaleno. Ale přátelé bojují.
Ps z neznámých důvodů byla ve scénáři filmu povolena výrazná změna v historickém kontextu a podrobnostech lidové pověsti o Čermenu. Takže život Chermenu sahá až do let 1783-1813. , podle „mohamedánského práva a horského zvyku“ byl považován za legitimního syna svého otce, který zemřel, když byl Chermen ještě dítě. Proto byl vychován svým strýcem Mirzabegem z rodu Bytaevů (starší větev Tulatovů). A jeho nepřáteli byli Dzambulat a Kaysyn Mairamukaevs (mladší větev Tulatovů), kteří ho zabili spolu s kabardskými princi Gilachstanovy.
Film také neukazuje jeho dvojčata, Kabardian Khadzhi-Pago (místo toho byl představen Gruzínec) a Abrag Badziev. Chermen byl ženatý s dívkou od Baimatovů, ale Khadzhi (Morgojev), zobrazovaný jako piják, takový nebyl, naopak byl mezi muslimy uctívaným duchovním, který prováděl hadždž a znal arabská písmena. Hadji organizoval petice Koban Kavdasardů ruským úřadům za uznání jejich práv. Chermen bojoval za osobní ouazdanskou důstojnost a v zájmu svých přátel, o třídním boji samozřejmě nemohla být řeč. I když nepochybně jeho boj inspiroval další „Kavdasardy“ – mohamedány, aby bránili svá zákonná práva. (Kavdasardi křesťanské víry nedosáhli rovnosti s Uazdany).
Viz kniha R.S. Bzarova << historie v Osetské legendě. Děj Chermen>>.
| Filmy Nikolaje Sanishviliho | |
|---|---|
| |