Čtyři velké pocty jsou skupina mužských herců ze Zlaté éry pekingské opery , kteří hráli role ženských poct . Nejslavnější tito byla Mei Lanfang ; kromě něj tato čtveřice zahrnovala Shang Xiaoyun , Cheng Yanqiu a Xun Huisheng .
Titul byl hercům přidělen po pekingských novinách „ Shuntian Shibao “ organizovaných v roce 1927.» soutěž, ve které bylo – prostřednictvím průzkumu mezi novináři v Pekingu – vybráno pět nejlepších představitelů tribute rolí. Byli to Mei Lanfang, Shang Xiaoyun, Cheng Yanqiu, Xun Huisheng a Xu Biyun ( čínsky 徐碧云), nicméně díky tomu, že posledně jmenovaný brzy opustil jeviště, zůstaly Čtyři velké pocty nejslavnější v historii [1] .
V době, kdy byl průzkum proveden, již všechny čtyři ovládaly jeviště Pekingské opery a soutěž v novinách jejich úspěch pouze formalizovala [2] .
Především díky hereckým schopnostem a inovacím těchto čtyř herců byla na počátku 20. století ukončena dominance role sheng v pekingské opeře a neméně populární se stala role hold. V době, kdy vystupovali na jevišti, nebyly v Číně prakticky žádné herečky a všechny role hráli tradičně muži. Pro hraní žen byli vybráni zženštilí muži, nicméně při plnění ženských rolí je důležitý nejen vzhled, ale i harmonie, flexibilita pohybů, které nejsou charakteristické pro mužské tělo. Aby to bylo kompenzováno, byly použity pózy, gesta a jednotlivé pohyby k vytvoření obrazu ženy. Mei Lanfang, Shang Xiaoyun, Cheng Yanqiu a Xun Huisheng vyvinuli své vlastní herecké styly a herecké techniky. Vzhledem ke světlé osobnosti každého ze čtyř je publikum všechny nadšeně přijalo a každý měl mezi publikem svou vlastní skupinu fanoušků. Na základě svého vývoje vytvořili čtyři školy pekingské opery, známé pod jmény zakladatelů: „Mei“, „Shang“, „Cheng“ a „Xun“. Studenti těchto škol vystupovali na předních místech Pekingské opery. Mezi stoupenci škol vynikají Li Shifang, Zhang Junqiu, Mao Shilai a Song Dezhu, kterým se říká Four Junior Prominent Tribute.
Mei Lanfang jako první v čínské opeře použila rtěnku, zpopularizovala erhu a spojením prvků několika poctových obrázků vytvořila nový - huashan. Byl také prvním, kdo uvedl čínskou operu mimo zemi. Pod jeho vedením pekingská opera opakovaně hostovala v Japonsku , USA a SSSR .
Shang Xiaoyun napsal a zrevidoval asi 30 her, včetně „Leifeng Tower“, „Madame Huarui“, „Zhan Shujuan“ a dalších. Jako první doplnil ženské obrázky o regionální rysy různých provincií.
Cheng Yanqiu pomocí rysů svého hlasu vytvořil zvláštní způsob zpěvu, prodlévání, s několikasekundovými přestávkami.
Xun Huisheng harmonicky začlenil prvky opery Hebei do svých představení.
Léta, kdy tato čtveřice vystupovala na jevišti, jsou považována za vrchol popularity Pekingské opery, její zlatou éru [1] [3] [4] [5] [6] [7] .
| Pekingská opera | |
|---|---|
| Společná témata | |
| Role | |
| Vynikající herci | |
| Divadla | |
| Příběh | |