Adolf Čech | |
---|---|
základní informace | |
Datum narození | 11. prosince 1841 [1] [2] [3] […] |
Místo narození |
|
Datum úmrtí | 27. prosince 1903 [1] [2] [3] […] (ve věku 62 let) |
Místo smrti | |
Profese | dirigent , operní pěvec , překladatel , skladatel , sbormistr , publicista , zpěvák , kapelník |
Roky činnosti | z roku 1862 |
zpívající hlas | bas |
Žánry | klasická hudba |
Přezdívky | Adolf Čech-Tausik [2] |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Adolf Čech _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ .
Narodil se v rodině kantora . Od dětství zpíval v chrámovém sboru v Praze. Základní hudební vzdělání získal doma. Později studoval hudbu pod vedením J. Krejčího a K. F. Picha .
Režíroval řadu sborů . Od roku 1862 byl sbormistrem , poté v letech 1864-1865 druhým dirigentem Prozatímního divadla v Praze, někdy působil jako zpěvák, dirigent Německé opery v Olomouci (1865-1866), dirigent (1868-1876) a šéfdirigent (1876-1900) opery Národního divadla v Praze.
Zvláštní místo v repertoáru A. Čecha zaujímala díla B. Smetany (první inscenaci opery „Libuše“ režíroval ve Vídni 1892; první provedení symfonického cyklu „Má vlast“ (1882) cyklus všech oper A. Dvořáka (1893, nejvyšším dirigentským počinem A. Čecha bylo provedení na vídeňské divadelní výstavě opery B. Smetany Prodaná nevěsta (1892), s úspěchem nastudované v Národním divadle opery Jakobín (1889) a Čert a Kacha (1899) od A. Dvořáka , " Nevěsta z Messiny " (1884) a "Sharka" (1897) od Z. Fibicha a také "Lohengrin" R. Wagnera. (1885).
A. Čech vedl řadu let populární symfonické koncerty pořádané hudebním spolkem "Umělecká Beseda", tzv. Slovanské koncerty v Praze aj.
A. Čech byl prvním interpretem a propagátorem mnoha nových děl mladých českých skladatelů. Jako první v Čechách začali uvádět díla J. Offenbach („ Loupežníci “, „Princezna z Trebizondu“, „Sněhová koule“, „Pytláci“, „Modrovous“, „Krásná Elena“), I. Strauss („Cagliostro ve Vídni“ ““, „ De Fledermaus “, R. Wagner ( „Lohengrin“ , „ Meistersinger of Norimberg “), dvě opery Petra Iljiče Čajkovského .
Vyznačoval se živým uměleckým temperamentem, zvláštní pečlivostí a svědomitostí při přípravě děl k představení; výklady A. Čecha však nebyly původní.
Autor 9 hudebních skladeb, řady klavírních skladeb, hudby k dramatickým představením, ale i několika článků o dirigentském umění a memoárů.