Alexandr Alexandrovič Čečev | |
---|---|
Datum narození | 1899 |
Místo narození | Smolensk |
Datum úmrtí | 1964 |
Místo smrti | Moskva |
Ocenění a ceny |
Alexander Alexandrovič Chechev (1899-1964) - zaměstnanec NKVD SSSR, plukovník, náměstek ministra vnitra Litevské SSR, vedoucí Steplag .
Do KSSS (b) vstoupil v roce 1919, ve státních bezpečnostních složkách začal pracovat v roce 1925 (podle jiných zdrojů od roku 1922 [1] ). 7. dubna 1936 mu byla udělena hodnost poručíka státní bezpečnosti, pracovník NKVD v Čeljabinské oblasti [1] .
Od března 1939 do 2. listopadu 1939 vedoucí Solovecké věznice zvláštního určení [2] . V souvislosti s jejím uzavřením zorganizoval odeslání 28 krabic s nejcennějšími exponáty Lidovému komisariátu školství RSFSR ke „sdílení mezi muzei“ [3] . 11. dubna 1939 mu byla udělena hodnost kapitána státní bezpečnosti, pracoval jako zaměstnanec Hlavního dopravního ředitelství NKVD SSSR [1] .
V letech 1939-1941 měl hodnost kapitána státní bezpečnosti, přednosta 2. oddělení Hlavního vězeňského ředitelství NKVD SSSR. Zejména byl zodpovědný za přesun polských vězňů ze západoběloruských věznic do věznice v Minsku (na jedno z jejich popravišť). Pro úspěch operace byl poslán do Minsku.
V roce 1941 byl vedoucím zvláštní věznice Tomsk UNKVD, později vedoucím věznic a táborů v Tádžické SSR, vedoucím vězeňského oddělení – zástupcem komisaře pro vnitřní záležitosti (MVD) Litevské SSR (1945- 1948). Vedoucí Steplagu (Speciální tábor č. 4, Kazašská SSR) (duben 1948-1954) [4] . V září 1954 odešel do důchodu [5] .
A. I. Solženicyn opakovaně zmiňuje Čečeva ve své studii „Souostroví Gulag“:
Pro plukovníka Čečeva, šéfa celého Steplagu , bylo oddělení spasských táborů jedním z nejoblíbenějších. Tento nevlídný podsaditý muž sem přiletěl z Karagandy letadlem a ve službě si dovolil vyčistit si boty, chodil po zóně a pozorně se díval, kdo jiný pro něj nepracuje. Rád říkával: „V celém Spassku mám jen jednoho postiženého člověka – bez dvou nohou. Má ale také snadnou práci – pracuje jako poslíček. Jednonohé se všechny používaly při sedavých pracích: lámání kamene na štěrk, třídění třísek. Ve Spassku nebyly překážkou v práci ani berle, dokonce ani jednoruč. To vymyslel Čečev - dát čtyři jednoručky (dvě na pravou ruku a dvě na levou) na nosítka. Čečev na to přišel – ručně otáčet obráběcí stroje mechanické dílny, když nešla elektřina. Čečevovi se to líbilo – mít „svého profesora“ a dovolil biofyzikovi Čiževskému zřídit ve Spassku laboratoř (s holými stoly). Když ale Čiževskij vyvinul masku proti silikóze pro džezkaganské dříče z posledních brakových materiálů, Čečev ji do výroby nezařadil. Fungují bez roušek a není z čeho být chytrý. Musí existovat podmíněný obrat. [6]