Čečenský jazyk

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 8. srpna 2021; kontroly vyžadují 39 úprav .
Čečenský jazyk
vlastní jméno Noxchiyn mott, Noxçiyn mott
země Rusko , Turecko , Jordánsko , Gruzie , Kazachstán
Regiony Čečensko , Ingušsko , Dagestán , Severní Osetie atd.
oficiální status

 Rusko :

 Čečensko  Dagestánu
Regulační organizace Akademie věd Čečenské republiky , Ústav pro rozvoj čečenského jazyka a historie
Celkový počet reproduktorů 1 354 705 v Rusku v roce 2010 [1]
Postavení zranitelný [2] [3] [4] [5]
Klasifikace
Kategorie Jazyky Eurasie

Severokavkazská nadčeleď (není obecně uznávána)

Nakh-Dagestanská rodina Pobočka Nakh Skupina Vainakh
Psaní azbuka , latinka (v CRI )
( čečenské písmo )
Jazykové kódy
GOST 7.75–97 Čech 785
ISO 639-1 ce
ISO 639-2 Che
ISO 639-3 Che
WALS chc
Atlas světových jazyků v ohrožení 1067
Etnolog Che
IETF ce
Glottolog kontrola 1245
Wikipedie v tomto jazyce

Čečenský jazyk (vlastní jméno - nokhchiyn mott, noxçiyn mott ) je jazykem Čečenců , který je součástí dílčí větve nakhských jazyků větve nakh-dagestanských jazyků . K zápisu jazyka se používá azbuka , i když v letech 1925-1938 bylo použito písmo založené na latince .

Čečenským jazykem se mluví v Čečenské republice , Ingušské republice , Chasavjurtovském, Novolakském, Kazbekovském, Babajurtovském, Kiziljurtském okrese v Dagestánu , v okrese Mozdokský v Severní Osetii v několika vesnicích a v okrese Achmetsky v Gruzii , částečně v Jordánsku . , atd. Podle sčítání lidu z roku 2010 v něm v Rusku hovořilo 1 354 705 osob [1] .

Čečenský jazyk je na pátém místě z hlediska rozšíření v Rusku (po ruštině, tatarštině, ukrajinštině a baškirštině [6] ). Státní (spolu s ruštinou) jazyk Čečenska a jeden ze státních a literárních jazyků Dagestánu.

Regionální noviny v Čečensku vycházejí v Čečensku (" Daimohk ", rozhlasové noviny " Chechnya Svobodnaya " a řada dalších) a Dagestánu (" Niiso-Dagestan "). V Čečensku vycházejí literární a umělecké časopisy „ Orga “ a „ Vainakh “.

Dialekty

Hlavní dialekty jsou ploché, které tvořily základ literárního jazyka, Akkin, Cheberloev, Melkhinsky, Itumkalin, Galanchozh, Kist. Rozpadají se do dialektů, mezi kterými jsou poměrně malé rozdíly.

Akka dialekt

Akka dialekt, Aukh dialekt [7] ( Chechen. Ӏovkhoin dialekt ) je dialekt čečenského jazyka [8] . Přenašeči žijí v severní části Dagestánu [9] . Mluvčí dialektu Akkin (Aukh) s vlastním dialektem Akkin a Pkharchoevsky (existují návrhy, že tento dialekt je šaroevského původu) [10] .

Melkhinský dialekt

Příklady fonetických rozdílů mezi melkhinským dialektem a spisovným jazykem: liter. setzna , melkh. setsa ("zastaveno"); lit. lazna , melkh. lasta ("chycen"); lit. etsna , melch. ista ("koupeno"); lit. dechig , melch. dechk („palivové dřevo“); lit. khyazh , melch. hyaga ("čelo"); lit. jojo , melch. l'kh' ("střevo, klobása") atd.

Itum-Kalinsky dialekt

Příklady fonetických rozdílů mezi itumsko-kalinským dialektem a spisovným jazykem: litera. zápasník , itum-k. bors ("proso"); lit. šipky , itum-k. dars ("bouře"); lit. lohu , itum-k. lieha ("vyhledává"); lit. muohk , itum-k. muorq ("země, země"); lit. duohk , itum-k. duork ("mlha"); lit. burch , itum-k. bursh (pepř); lit. ircha , itum-k. irsha ("ošklivý") atd.

Galanchožský dialekt

Galanchožský dialekt, stejně jako dialekty Akkin a Melkhinsky, kombinuje rysy čečenských a ingušských jazyků a je jakýmsi mostem mezi čečenskými a ingušskými jazyky [11] .

Sharoi dialekt

Cheberloevsky dialekt

Cheberloevův dialekt čečenského jazyka má své vlastní lexikální a fonetické rysy. Společnost Cheberloev byla díky své geografické poloze do jisté doby zcela izolovaná od zbytku Čečenců žijících na rovině. Zejména postrádá přehlásku charakteristickou pro spisovný jazyk. .

Kist dialekt

Kist dialekt ( Chech . Kistiiin dialekt ) je dialekt čečenského jazyka [12] [13] , zastoupený v Achmetovském magistrátu v Gruzii. Dialektem Kist mluví obyvatelé vesnic Duisi , Jokolo , Omolo , Birkiani , Zabakhi , Khalatsani a dalších vesnic na březích řeky Alazani , v Pankisi Gorge v Gruzii, která hraničí s Čečenskem [12] .

Psaní

S rozšířením islámu v Čečensku se ustálilo arabské písmo , které zaznamenávalo texty čečenských letopisů „Teptars“ (zachovaly se originály letopisů některých čečenských klanů). Omezeně od roku 1862 existovalo čečenské písmo v azbuce , které vytvořil P. K. Uslar , ale nebylo široce používáno. V roce 1925 bylo zavedeno psaní na latinském základě. V roce 1938 byla nahrazena azbukou, která platí dodnes. V 90. letech 20. století byl učiněn pokus o obnovení latinizované abecedy [14] .

Čečenská abeceda:

A a AH AH B b dovnitř G g ГӀ гӀ D d Její Její F
W h A a čt K to Kh kh K k ka ka L l Mm N n
OH oh OH oh P p PӀ pӀ R p C s T t TӀ tӀ U u uu uu
f f x x huh huh ha ha C c Tse tse h h cha cha W w U u
b b s s b b uh uh ty jo ty jo jsem Hurááááá A

V čečenském jazyce neexistují žádné zvuky písmen -ё-, -f-, -ш-, -ы-", respektive zvuky označené těmito písmeny nejsou původní v čečenském jazyce, takže tyto zvuky jsou není součástí zvukových znaků tohoto jazyka [15] .

Fonetika a fonologie

Fonetický systém se vyznačuje složitostí vokalismu (krátké, dlouhé, přehlásky , jednoduché samohlásky , dvojhlásky , trojhlásky , slabě výrazná nasalizace samohlásek, celkem se rozlišuje 44 samohlásek) a konsonantismem (jednoduché, geminované, strohé, faryngální souhlásky ).

Souhlásky

Kavkazské jazyky mají největší počet zvuků po jazycích Afriky. Čečensko má, i když méně než jazyky Abcházsko-Adyghe a Dagestán, velké množství souhlásek, kterých je 40 až 60 (v závislosti na dialektu a analýze), což je více než v evropských jazycích.

Labiální Alveolární Poštovní veolární zpět lingvální Uvulární faryngální Glotální
nosní [ m ] [ mˤ ] [ n ] [ nˤ ]
explozivní [ pʰ ] [ b ] [ pʼ ] [ pː ] [ pˤ ] [ bˤ ] [ pː ˤ ] _

 [ t ʰ ] [ d ]
[ tʼ ] [ t ː ]
[ t ˤ ] [ d ˤ ] [ t ː ˤ ] 		[ kʰ ] [ ɡ ] [ kʼ ] [ kː ]
 [ qʰ ]
[ qʼ ] [ qː ] _		 [ ʡ ] [ ʔ ] ([ ʔˤ ] )
afrikátů [ t͡s ʰ ] [ d͡z ]
[ ts ʼ ] [ t͡s ː ]
[ t͡s ˤ ] [ d͡z ˤ ] [ t͡s ː ˤ ] 		[ t͡ʃ ʰ ] [ d͡ʒ ] [ t͡ʃ ʼ ]
[ t͡ʃ ˤ ] [ d͡ʒ ˤ ]
frikativy ([ f ]) ([ v ]) [ s ] [ z ]
[ s ˤ ] [ z ˤ ] 		[ ʃ ] [ ʒ ]
[ ʃˤ ] [ ʒˤ ]		 [ x ] [ ʁ ] [ ʜ ] [ h ]
rhotic [ r ] [ r̥ ]
[ rˤ ]
Přibližné [ w ] ([ ɥ ])
[ wˤ ]		 [ l ] [ lˤ ] [ j ]

Gramatika

Morfologický systém je aglutinační-inflexní. Má 6 gramatických tříd, více pádové skloňování , slovesné kategorie třídy, čas , náladu, aspekt .

Jmenované třídy

Každé podstatné jméno v Čečensku patří do jedné ze 6 tříd podstatných jmen, podle kterých se některá přídavná jména a slovesa shodují s podstatnými jmény pomocí čtyř předpon d- , b- , d- a c- .

Nominální třída Příklad podstatného jména Předpona v jednotkách h. Předpona v množném čísle h. Koordinace v jednotkách h. Shoda v mnoha h.
1. Třída B- kanant (chlapec) v- b- / d- v yeza kanant "těžký chlapec" b eza kenty "heavy boys"
2. třída th- svědění (žena) th- b- / d- eza svědění " těžká žena" b eza zudari "těžké ženy"
3. Třída d-II fág (zajíc) th- th- y eza phyagal "těžký zajíc" y eza phagalash "těžcí zajíci"
4. třída d- lis (dub) d- d- lis d eza "těžký dub" deza nezhash " těžké duby"
5. Třída B- gril (plivat) b- b-,u- b eza brazier "těžká kosa" b eza mangalash "těžké copánky"
6. Třída b- II ӀAZH (jablko) b- d- b eza Ӏazh "těžké jablko" deza Ӏezhash "těžká jablka"

Slovesa se nemění podle osoby, ale podle třídy. Nepřechodná slovesa souhlasí ve třídě s předmětem:

Přechodná slovesa souhlasí s přímým předmětem:

Třídy souvisí s biologickým pohlavím. Všechna slova označující muže patří do třídy „c“, všechna slova označující ženy patří do třídy „y“. Zbývající čtyři třídy zahrnují v podstatě vše, co není osobou, kromě slova Dela ( Bůh ), které také patří do třídy v-, dále slova jako adam ( člověk ), ber ( dítě ) a nuskal ( nevěsta ). Zároveň v těchto třídách neexistuje jasné rozdělení a musíte vědět, do které třídy každé z těchto slov patří.

Případy

Čečenský jazyk má značný počet případů. V moderním literárním čečenském jazyce se uvažuje pouze o 8 případech, které jsou uspořádány v následujícím pořadí: nominativ, genitiv, dativ, ergativ, instrumentál, skutečný, místní, komparativní. Nicméně, lokativ má několik odvozených forem, které by měly být považovány za samostatné případy.

Případy Končí v jednotkách h. Koncovky v množném čísle h. Tázací formuláře
Jmenovaný - -(a)w, -i(d) SZO? co? koho? co?
Genitiv -(a)n -v, -v Jehož? Co?
Dativ -na -(a)shana Komu? Co?
Ergativní -o, -(a)s -(a)sha SZO? Co?
Nemovitý -x, -ah -jo, -oni O kom? O čem? Z čeho?
Instrumentální -cca - (a) shtsa S kým? Jak?
Místní (pobyt) - heh, - heh - (a) shkah SZO? Co? Kde?
Místní (směr) -e, -ha -(a)shka Komu? Proč?
Místní (exodus) -era, -gara -ara, -(a)shkara Od koho? z čeho?
Místní (provoz přes) - ehula, - ghahula -ahula, -(a)shkahula přes koho? přes co?
Srovnávací -l -yal, -il než kdo? Pak co?

Subjekt je vložen do ergativního pádu , jehož predikát je vyjádřen přechodným slovesem:

A předmět nepřechodného slovesa a přímý předmět jsou v nominativním případě:

Přídavná jména mají dvě formy skloňování – nezávislou a nesamostatnou.

Nesamostatné skloňování Samostatné skloňování
Jednotka část "Červená vlajka" Mn. h.

"Červené vlajky"

Jednotka h. "Červená" Mn. část "Červená"
Jmenovaný Tsen bairakh Tsen bairakhash Tsenig Tsenash
Genitiv Tsechu bayrakhan Tsechu bairakhiin Tseechun Tsecheran
Dativ Tsechu bairakhana Tsechu bairakhashna Tsechuna Tsecharna
Ergativní Tsechu bairakho Tsechu bairakhash Tsecho Tsechara
Nemovitý Tsechu bairakhakh Tsechu bairakhiykh Tsechukh Tsecharakh
Instrumentální Tsechu bairakhatsa Tsechu bairakhashtsa Tsechuintsa Tsechartsa
Místní (pobyt) Tsechu bairakhekh Tsechu bayrakhashkakh Tsechungakh Tsechargakh
Místní (směr) Tsechu bairakhe Tsechu bairakhashka Tsechuunga Tsecharga
Místní (exodus) Tsechu bairakhera Tsechu bairakhashkara Tsechungara Tsechaargara
Místní (provoz přes) Tsechu bairakhekhula Tsechu bairakhashkakhula Tsechungahula Tsechargahula
Srovnávací Tsechu bayrakhal Tsechu bayrakhiil Tseechul Tsecharal

Zájmena

Čečenský jazyk má osobní zájmena ve třech osobách a dvou číslech a také rozlišuje mezi inkluzivními („my, včetně vás/vás“) a výhradními („my, nezahrnuje vás/vás“) v 1. osobě množného čísla.

Případy já My (např.) My (včetně) Vy Vy On ona to Oni jsou
Jmenovaný Tak Tho Wai hyo Shu Je Ush
Genitiv San Než Réva Khian Shun Qunnan Tseran
Dativ Suna Thuna Wayna Huna Shuna Tsunna Carna
Ergativní eso Ach Wai Ahh Popel Tso Tsara
Nemovitý soh Thoh Weich Hej Shuh tsunakh Tzarakh
Instrumentální Sotsa Tkhotsa Weitz Hjotsa Schutz Zunza Carza
Místní (pobyt) Sogah Tkhoghakh Vaigakh Hyogah Shugah Tsungakh Tsargakh
Místní (směr) Soga Tkhoga vaiga Hyoga shuga tsunga Tsarga
Místní (exodus) Sogara Tkhogara Vaigara Hyogara Shugara Tsungara Cargara
Místní (provoz přes) Sogahula Thogahula Waigahula Hyogahula Shugahula Tsungahula Tsargahula
Srovnávací Sol thol Vile hyol Shul Tsul carský

Zvratná zájmena :

Případy Já sám My sami (např.) My sami (včetně) Ty sám Ty sám On / ona / to samo (-a, -o) Oni sami
Jmenovaný Tak Tkhash Vash hyo Shash Sha Shash
Genitiv Sayn Thain Vechan Ahoj Lesk Shen Lesk
Dativ Sayna Thashna vashna Haina shina Shena shina
Ergativní Led thajština Vash Aihya Kočár Sha Shash
Nemovitý Sayh thajština Vasha Heich šejk Ona h šejk
Instrumentální Saica thajština Vaštsa haytsa Shaitz Shetsa Shaitz
Místní (pobyt) saigah thajština Vashkakh Hygah Shaigakh Shegah Shaigakh
Místní (směr) Saiga thajská Vašku Hyga shaiga Shega shaiga
Místní (exodus) saigar thajská Vashkara Hygara Shaigara Shegahula Shaigara
Místní (provoz přes) Saigahula Thashkahula Vashkakhula hyagahula Shaigakhula Tsungahula Shaigakhula
Srovnávací sile Ocas Vile hyle shile Shel shile

Spojovací sloveso (copula)

Na rozdíl od ruského jazyka není spojovací sloveso být v čečensku vynecháno v přítomném čase a souhlasí s předmětem ve třídě.

V minulém čase je -y nahrazeno -ara a v budoucnu se před něj přidává hira .

Times

Čas Dan (dělat) Diytsa (vyprávět)
Opravdu jednoduché Před duytsu
Přítomný čas průběhový Desh wu Duytsush wu
Dokonalá minulost Dina Diytsina
předpast Diener Diyciner
Nedokonalá minulost Dora Duytsura
Nedávno viděná minulost Di Diiqi
Dávno viděná minulost dira Diytsira
Minulý průběhový desh vara Duytsush vara
Budoucnost diir du Duyzur du
Dlouhá budoucnost Desh hir woo Duytsush khir wu
Možná budoucnost Dor Duyzur

Sklony

V Čečensku existuje několik nálad: imperativní, přesvědčivé a evidentní . Rozkazovací způsob má 5 typů:

Diytsa  - mluvit, říkat

Diytsakhya  - prosím mluv

diytsysha  - prosím mluv

Diytsal  - mluvte (teď!)

Diytsalakh  - mluv (až budu pryč)

Duciyla  – nech ho mluvit!

Povinná nálada vyjadřuje donucení a nucení k něčemu.

Důkaznost je vyjádřena pomocí viděných a neviditelných minulých časů.

Ahmada kehat yazdi  - Ahmed napsal dopis (viděl jsem ho).

Ahmada kehat yazdira  - Ahmed napsal (viděl jsem to)

Ahmada kehat yazdina hilla  - Ahmed napsal dopis (jak se říká, neviděl jsem ho)

Ahmada kehat yazdina hitler  - Ahmed napsal dopis (dávno)

Malika tӏa yogҏuchu henakh Akhmad kehat yazdesh hillera  – když se Malika vracela domů, Ahmed psal dopis (neviděl jsem ho)

Příspěvky

Čečenský jazyk používá postpozice , to znamená slova odpovídající ruštině „v“, „na“, „od“ atd., ale umístěná za podstatnými jmény.

Postpozice Význam
Tsunna chokh V něm
Tsunna chu do toho
Tsunna chura Z toho
Tsunna tak na to
Tsunna tӏe Na něj
Tsunna teera Od něj
Tsunna kaelakh Pod ním
Tsunna kael Pod ním
Tsunna kaelara Zpod toho
Tsunna Khalkah před ním
Tsunna tӏekhyakh Za ním
Tsul ta'akhya Po něm
Tsunna ullekh vedle něj
Tsunna yuhhe vedle něj
Tsunna gergakh vedle něj
Tsunna gerggah Velmi blízko k němu
Tsunna genakh Daleko od něj
Tsunna gennakh Daleko od něj
Tsunna gerga blízko k němu
Tsunna gergga Velmi blízko k němu
Tsunna gen Daleko od něj
Tsunna genna Daleko, daleko od něj
Tsarna yukkyeh Mezi nimi
Tsarna yucca Mezi nimi (směr)

Popírání

Odmítnutí se provádí třemi hlavními způsoby:

1) použití záporné částice tsa před slovesem

2) použití částice ma pro zákaz (příkaz něco nedělat)

3) použití samostatné záporné formy pro sloveso du ( is, is ), vytvořené nahrazením -у za -ац

Slovo chya (jeden) lze použít v negativních větách ve významu „ne“, „nikdo“.

Porovnejte s kladnou větou:

Zdvojení slovesa lze také použít:

Čečenská Wikipedie

Wikipedie má sekci v čečenském jazyce - " Čečenská Wikipedie " (Chech. Nokhchiyn Wikipedia ). Vytvořeno 28. února 2005 na základě azbuky .

Ke dni 3. listopadu 2022 je v čečenské Wikipedii 497 679 článků.

Od začátku roku 2013 se jedná o největší ze sekcí v nakh-dagestanských jazycích .

K lednu 2021 se v přepočtu na objem tisíc článků, které by měly být v každé Wikipedii , sekce umístila na 99. místě [16] , v rozšířeném seznamu 10 000 nejdůležitějších článků pak na 128. místě [17] mezi všechny sekce Wikipedie.

Tradiční pozdrav

Marshall nebo marshall khattar (če. pozdravová otázka) - tradiční čečenské pozdravy, slovní druh etikety. Na rozdíl od islámského pozdravu „ Assalam alaikum “, který se v čečenském prostředí používá pouze mezi muži, „Marshalla du hyogha/shugha“ má univerzální použití a stejně jako „Assalam alaikum“ znamená „být svobodný/svobodný“.

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Atlas světových jazyků v ohrožení UNESCO (Moseley, Christopher (ed.). 2010. Atlas světových jazyků v ohrožení, 3. vyd. Paříž, nakladatelství UNESCO. Online verze): stav je označen jako zranitelný  – "zranitelný" (většina dětí mluví tímto jazykem, ale může být omezen na určité domény (např. domov))
  2. ↑ Červená kniha UNESCO o ohrožených jazycích: Evropa : není uvedena mezi ohroženými jazyky
  3. ↑ Encyklopedie ohrožených jazyků světa (vyd. Ch. Moseley. 2007. Routledge. ISBN 978-0-7007-1197-0 (tištěné vydání), ISBN 0-203-64565-0 Master e-book ISBN. Tapani Salminen . Evropa a severní Asie. S. 227): titulární jazyky republik Severního Kavkazu nejsou vůbec ohroženy (Na Kavkaze ... existuje několik domorodých jazyků, které nelze považovat za ohrožené všech. ... Dvanáct hlavních domorodých jazyků severních kavkazských republik, adygeština, avarština, čečenština , dargwa, ingušština, lak, lezgština, kabardsko-čerkeština, karačajsko-balkarština, kumykština, osetština a tabasaranština, jsou dobře udržovány populace a bilingvismus v ruštině … se zdá funkční a stabilní.)
  4. ↑ Desherieva T. I. Čečenský jazyk // Státní a titulární jazyky Ruska. Ed. V. P. Neroznaka. Moskva: Academia, 2002. ISBN 5-87444-148-4
  5. ↑ Všeruské sčítání lidu z roku 2002 . www.perepis2002.ru . Datum přístupu: 9. dubna 2022.
  6. ↑ Desheriev, 1960 , s. třicet.
  7. ↑ Fonetické rysy dialektu Akka čečenského jazyka
  8. ↑ Arsachanov. Akka dialekt čečenského jazyka
  9. ↑ Makhmudová K.Z. Severovýchodní Kavkaz v politice Ruska, Íránu a Turecka v 18. - 20. letech 19. století str. 85
  10. ↑ Arsachanov I. A. Čečenská dialektologie. GR. , 1969.
  11. ↑ 1 2 Arsachanov, 1969 , s. 155.
  12. ↑ [https://bigenc.ru/ethnology/text/2801437 Kistins ] // Velká ruská encyklopedie  : [ve 35 svazcích]  / kap. vyd. Yu. S. Osipov . - M  .: Velká ruská encyklopedie, 2004-2017.
  13. ↑ Chentieva M.D. Historie čečensko-ingušského písma. — Gr. : Čečensko-ingušská kniha. nakladatelství, 1958.
  14. ↑ NOVINKY . - 2020. - č. 2 (30) . — ISSN 2587-6074 .
  15. ↑ Seznam Wikipedií podle úrovně propracovanosti hlavních článků  (angl.)
  16. ↑ Seznam Wikipedií podle rozšířeného vzorku článků 

Literatura

dialekty:

Slovníky:

Odkazy

 Státní a úřední jazyky v předmětech Ruské federace
Státní jazyk Ruskaruština
Státní jazyky
subjektů federace
Jazyky s oficiálním statusem
Jazyky Ruska Wikipedie v jazycích národů Ruska Literatura národů Ruska Písně národů Ruska Slovníky v ruských jazycích Média v jazycích Ruska
  Nakh-dagestanské (východokavkazské) jazyky
Nakh Vainakh Ingush čečenský dialekty akkinského , itumkalinského , kistského , čeberlojevského , šarojského , galanchožského , melchinského batsby
Avaro-Ando-Tsez Avaro-andský Avar  - Bolmats a další dialekty Andský - Andský Ahvakh  Baghwalin Botlikh Godoberinský Karata tindin Chamalinský cezian Bezhtinskiy ginukh gunzibi Chvaršinskij inchoquarian ¹ cezian
Dargin ² severní skupina megebian Jazyky a dialekty severního Darginu¹ Severní Dargin , včetně literárních Dargin , Akushinsky , Gapshiminsky , Kadarsky , Muirinsky , Urakhinsky a další jižní skupina Kubachi Jazyky a dialekty jižního Darginu¹ jihozápadní Dargin , Amuzgi-Shirinsky , Ashtyn , Sanzhi-Itsarinsky , Usisha-Butrinsky , Tsudaharsky a další ostatní Kaitag Chirag
Lezgi Východní Lezgi agul Lezgi Tabasaran Západní Lezgi rutulský Tsakhur Jižní Lezgi budukhsky Kryz ostatní archinský Udi Agvanese †
jiný
Poznámky : ¹ Použití termínu „jazyk“ je diskutabilní ; ² jsou zřídka spojeny do větve Lak-Dargin; ³ byl dříve klasifikován jako jazyk Lezgi; † mrtvý jazyk
  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie
V bibliografických katalozích