Česká a Slovenská Federativní Republika

Чехословацкая федеративная Республика / Чехо -словацкая федеративная республика , затем Чешская и Словацкая Федеративная Республика ( чеш . Československá federativní republika, Česká a Slovenská Federativní Republika, ČSFR, Československo , словацк . Česko-slovenská federatívna republika, Česká a Slovenská Federativna Republika, ČSFR, Česko -Slovensko ) - oficiální název Československého státu od 29. března 1990 do 31. prosince 1992 .

Jméno a erb

V souladu s ústavním zákonem ČSSR č. 81/1990 Sb. ze dne 29. března 1990 byl název státu nahrazen ČSFR [1] (ČSFR, ČSFR) / ČSFR [2] (ČSFR, ČSFR), avšak 20. dubna téhož roku byl přijat ústavní zákon č. 101/1990 Sb., podle kterého byl přijat nový název - Česká a Slovenská Federativní Republika [3] . Ústavním zákonem č. 102/1990 Sb., přijatým téhož dne. Byl schválen nový státní znak, slučující státní znaky České republiky a Slovenska [4] .

Historie

Sametová revoluce a její následky

V letech 1989-1990 ztrácel SSSR vliv ve východní Evropě, země Varšavské smlouvy byly metodou performancí a revolucí odděleny od sovětské nadvlády. To neobešlo ani Československo. 17. listopadu 1989 začala sametová revoluce, která skončila o měsíc později úplným vítězstvím opozice.

V důsledku toho byl v zemi svržen komunistický režim a do čela byl zvolen Václav Havel . 29. března 1990 byl zrušen starý název země a v dubnu se objevil oficiální, nový název země - Česká a Slovenská Federativní Republika. V červnu 1990 se konaly volby do Federálního shromáždění, v listopadu 1990 - do místních zastupitelstev.

Název

Nový název země nebyl zvolen hned. Prezident Václav Havel navrhl z názvu odstranit slovo „socialistický“, slovenští politici však požadovali další změnu – tak, aby se název země nyní psal se spojovníkem („Česko-Slovensko“), jako tomu bylo v roce 1918- 1920 (někdy později) a 1938— 1939. V důsledku toho bylo vybráno psaní přes I. Částečně proto došlo k rozpadu Československa.

Rozpad

Jak se situace v Československu destabilizovala, vyvstala otázka národního sebeurčení jeho republik. Nejprve bylo nalezeno čistě formální kompromisní řešení - napsat oficiální název země jako Česko-Slovensko (v plném znění - Česká a Slovenská Federativní Republika, ČSFR).

V předvečer podpisu smluv o rozdělení republiky, v září 1992, byl mezi obyvateli Československa proveden průzkum o jejich postoji k rozdělení země. Na Slovensku bylo pro rozdělení země 37 % proti 63 %, v ČR pro 36 %, proti 64 %. [5] Přesto byl osud země v rukou politiků, kteří nařídili jinak.

Dne 17. července 1992 přijal slovenský parlament deklaraci nezávislosti. Československý prezident Václav Havel, který byl proti rozdělení, odstoupil 20. července.

Federální shromáždění přijalo dne 13. listopadu 1992 ústavní zákon č. 541/1992 Sb., „o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a její přeměně na Českou republiku a Slovenská republika." Federální shromáždění přijalo 25. listopadu zákon o rozdělení země od 1. ledna 1993.

Česká národní rada schválila 16. prosince 1992 novou Ústavu ČR (v letech 1990 až 1992 ČR neměla vlastní ústavu), vlastní ústavu přijalo i Slovensko.

Samotnému rozpadu státu se říkalo „Sametový rozvod“. "Velvet" byl pojmenován kvůli své bezkrevnosti.

Viz také

• Spojovníková válka

Poznámky

1. ↑ Ústavní zákon č. 81/1990 Sb., o změně názvu
2. ↑ Ústavní zákon č. 81/1990 Zb., o změně nazvu Československé socialistické republiky
3. ↑ Ústavní zákon č. 101/1990 Sb.
4. ↑ Ústavní zákon č. 102/1990 Sb., o státních symbolech České a Slovenské Federativní Republiky
5. ↑ Čechoslováci frčí na rozcestí