| Chickasaw | |
|---|---|
| vlastní jméno | Čikashshanompa |
| země | USA |
| Regiony | Oklahoma |
| Celkový počet reproduktorů | asi 1 tisíc lidí |
| Postavení | nefunkční |
| Klasifikace | |
| Kategorie | Indické jazyky Severní Ameriky |
| Větev západního Muscogee | |
| Psaní | latinský |
| Jazykové kódy | |
| ISO 639-1 | — |
| ISO 639-2 | nai |
| ISO 639-3 | cic |
| WALS | cck |
| Atlas světových jazyků v ohrožení | 897 |
| Etnolog | cic |
| ELCat | 1686 |
| IETF | cic |
| Glottolog | šik1270 |
Chickasaw jazyk (vlastní jméno - Chikashshanompa , [tʃikaʃːanompaʔ] ) je jazyk indiánského kmene Chickasaw , patřícího do rodiny Muscogů . Strukturálně jde o aglutinační jazyk se slovosledem SOV .
Jazyk Čikasaw úzce souvisí s jazykem Choctaw , i když vzájemná srozumitelnost mezi těmito dvěma jazyky je omezená. Na základě těchto dvou jazyků existoval mezikmenový mobilní žargon .
Jazykem Chickasaw se mluví v jihovýchodní Oklahomě poblíž města Ada v kraji Pontotok .
V jazyce Chicasawa je 16 souhlásek. V níže uvedené tabulce jsou souhlásky psány transliterací a fonetické znaky jsou psány podle IPA .
| Labiální | Alveolární | Poštovní veolární | Velární | Glotální | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Centrální | Postranní | |||||
| Nosní | m | n | ||||
| Plošný | pb | t | k | ' /ʔ/ | ||
| afrikátů | ch /tʃ/ | |||||
| frikativy | F | s | lh /ɬ/ | sh /ʃ/ | h | |
| štěrbinový | l | y /j/ | w | |||
Chickasawa má 9 samohlásek :
| přední řada | střední řada | zadní řada | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| stručný | dlouho | stručný | dlouho | stručný | dlouho | ||||
| ústní | nosní | ústní | nosní | ústní | nosní | ||||
| Vysoké samohlásky | já [ɪ] | ii [iː] | i̱ [ĩː] | ||||||
| Střední samohlásky | o [o̟] | oo [oː] | o̱ [õː] | ||||||
| Nízké samohlásky | a [ə] | aa [aː] | a̱ [ãː] | ||||||
Samohlásky Chicassawa mají kontrast mezi dlouhými/krátkými ústními samohláskami a mezi dlouhými ústními a dlouhými nazálními samohláskami. Krátké samohlásky jsou centralizované (viz tabulka): krátké i foneticky odpovídá [ɪ] , krátké o až [o̟] a krátké a až [ə] .
| POKUD | Příklad | Význam |
|---|---|---|
| /i/ | p i sa | "podívá se na něj" |
| /iː/ | p' ii ni | "loď" |
| /ĩ/ | já sinti' | "jeho had" |
| /A/ | p a ska | "chléb" |
| /A/ | saash aa | "Jsem naštvaný (rozzlobený)" |
| /A/ | ipashi' | "vlasy" |
| /Ó/ | o fi' | "Pes" |
| /Ó/ | ih oo | "žena" |
| /Ó/ | isolash | "Jazyk" |
Krátké samohlásky se také foneticky prodlužují, pokud se vyskytují ve druhé slabice sudého počtu otevřených slabik [3] . Například slovo pisali („vzal jsem si to“) je foneticky [pɪsəˑlɪ] . Prodloužená krátká samohláska je obvykle střední délky mezi krátkou a dlouhou samohláskou. Na druhé straně se fonetická realizace liší v závislosti na individuálních vlastnostech mluvčího a na fonetickém prostředí. K prodlužování nedochází na konci slov a navíc je omezeno určitými morfologickými kritérii [4] .
Slovesné indikátory (předmět, přímý a nepřímý předmět) v Chickasawě jsou označeny zájmennými příponami (předponami i příponami), které jsou připojeny ke slovesnému kmeni. Zájmenné přípony změněné v čísle (jednotné, množné číslo), osobě (1 a 2).
Zájmenný systém Chicassawa je aktivní-stativní se dvěma hlavními řadami zájmen: aktivní řadou (I) a stativní řadou (II). Kromě toho má dativní (III), negativní (N) a reciproční (reciproční, IR) řady.
Aktivní řada se používá pro aktivní (netranzitivní) subjekt a aktivní (tranzitivní) subjekt. „Aktivní“ subjekt odkazuje na subjekt, který řídí akci, zatímco „statický“ subjekt neřídí akci. Příkladem je rozdíl mezi větami „spadla schválně“ a „spadla nešťastnou náhodou“, kdy v prvním případě „ona“ řídila jednání (pád) a ve druhém nikoli.
Aktivní série je uvedena v tabulce níže:
| Jednotky h. | pl. h. | |
|---|---|---|
| 1. osoba | -li | il- / ii- |
| 2. osoba | ish- | hash- |
| 3. osoba | - | |
Třetí osoba nemá příponu a obvykle se nerozlišuje mezi jednotným a množným číslem. První osoba jednotného čísla - přípona, pro ostatní osoby-čísla - předčíslí. 1. osoba množného čísla má dva tvary: il- , používaný před samohláskami, nebo ii- , před souhláskami. Tedy il-iyya "jdeme", ii-malli "skočíme". Níže je uveden příklad konjugačního paradigmatu slovesa malli „skočit“:
| Jednotka h. | Mn. h. | |||
|---|---|---|---|---|
| 1. osoba | malli li | "Skáču" | II malli | "skáčeme" |
| 2. osoba | ish malli | "skočíš" | hash malli | "skočíš" |
| 3. osoba | malli "on/ona/to skáče/oni skáčou" | |||
Níže je uvedena statická řada (II). Zde termín "statický" odkazuje na netranzitivní subjekt nebo přímý objekt.
| Jednotka h. | Mn. h. | |
|---|---|---|
| 1. osoba | sa- | po- |
| 2. osoba | chi- | hachi- |
| 3. osoba | - | |
Příklady se stativními netranzitivními předměty, lhinko "být tučný":
| Jednotka h. | Mn. h. | |||
|---|---|---|---|---|
| 1. osoba | sa lhinko | "Jsem tlustá" | po lhinko | "jsme tlustí" |
| 2. osoba | chi lhinko | "Jste tlustá" | hachi lhinko | "jste tlustá" |
| 3. osoba | lhinko "on/ona/to/oni jsou tlustí/tý/tý/tý/tý" | |||
Příklad s přímými objekty, pisa „podívat se na (někoho)“ (předmět v níže uvedeném paradigmatu není označen, protože odkazuje na 3. osobu):
| Jednotka h. | Mn. h. | |||
|---|---|---|---|---|
| 1. osoba | sa pisa | "on/ona/to/oni se na mě dívají" | po pise | "on/ona/to/oni se na nás dívají" |
| 2. osoba | chi pisa | "on/ona/to/oni se na tebe dívají" | hachi pisa | "on/ona/to/oni se na tebe dívají" |
| 3. osoba | pisa "on/ona/to/oni se dívají/koukají na něj/na ně" | |||
Aktivní i stativní afixy se mohou vyskytovat společně, v tomto případě aktivní afix označuje aktivní subjekt a stativní afix označuje přímý objekt. Aktivní předpony se vyskytují před statickými předponami. Pokud ish- „aktivní, 2. osoba, svobodná. číslo“ se vyskytuje před sa- „status, 1. osoba, jednotné číslo. h.", splývají v issa- ( sh se asimiluje v s ). Podobně hash- "aktiva 2. osoby pl." + sa- stát hassa- . Následuje kompletní paradigma konjugace pro sloveso pisa „podívat se na někoho“:
| Slovesný tvar | Překlad | Morfemická segmentace |
|---|---|---|
| hachipisali | "Dívám se na tebe" | hachi-pisa-li |
| psaní | "Dívám se na ni" | pisa-li |
| iichipisa | "koukáme na tebe" | ii-chi-pisa |
| iihachipisa | "koukáme na tebe" | ii-hachi-pisa |
| iipisa | "podíváme se na ni" | ii-pisa |
| issapisa | "koukáš na mě" | ish-sa-pisa |
| ishpopisa | "koukáš na nás" | ish-po-pisa |
| ispisa | "podíváš se na ni" | ish-pisa |
| hassapisa | "koukáš na mě" | hash-sa-pisa |
| hashpopisa | "koukáš na nás" | hash-po-pisa |
| hashpisa | "podíváš se na ni" | hash-pisa |
| sapisa | "podívá se na mě" | sa-pisa |
| popisa | "kouká na nás" | po-pisa |
| chipisa | "podívá se na tebe" | chi-pisa |
| hachipisa | "podívá se na tebe" | hachi-pisa |
| pisa | "podívá se na ni" | pisa |
| foyopa | "dýchat" |
| foyyo'pa | "vzdychnout si s úlevou" |
| foyohompa | "dýchej (teď)" |
| foyampa | "dýchat (současně s jinou akcí)" |