| Schneckenbergská kultura Evropská doba bronzová | ||||
|---|---|---|---|---|
| Kontinuita | ||||
|
||||
Clay III-Schnekenberg kultura , nebo Schnekenberg kultura, je archeologická kultura evropské doby bronzové . Název pochází z osady Glina III poblíž Bukurešti a naleziště Schneckenberg v Transylvánii . Jde o nejstarší kulturu raného bronzu na dolním Dunaji .
Podle kalibrované radiokarbonové chronologie je kultura datována kolem roku 2600–2000 před naším letopočtem. před naším letopočtem E. Obsadila jižní část Rumunska , na severu část Transylvánie. Vliv kultury pronikl za Karpaty na území dolního toku Dněstru . V Transylvánii byla největší koncentrace sídlišť této kultury zjištěna v horním toku řeky. Olt , nebo spíše v oblasti pravého přítoku poblíž Brašova . Na jihu kultura zabírala celou Oltenia a střední Muntenia , s výjimkou východní, stepní části. Podle P. Romana byl na jihu jeho hranicí Dunaj a na západě Železná vrata . Podle Jana Machníka by navíc do území jeho průniku mělo být zahrnuto i rozhraní mezi dolním tokem Dunaje a Bugem . Kultura tedy pokrývala regiony s velmi odlišnými geografickými charakteristikami: hory, nížiny, pahorkatiny.
Podle výzkumných údajů se tato kultura v Transylvánii zabývala především chovem dobytka (hlavně dobytka a malých přežvýkavců), ale na jihu Rumunska primitivním zemědělstvím . Kultura využívala kolovou dopravu, o čemž svědčí nálezy hliněných modelů vozíků.
Na celém území této kultury se projevoval trend umisťování sídel na nejotevřenější a nejviditelnější místa okresu. Byla vybrána místa, která by mohla hrát obrannou roli ( tell Clay ), ale zatím se neprokázalo, že by kolem sídlišť této kultury existovala opevnění (dosud byl zbudován pouze příkop obklopující osadu u vesnice Krivets v Oltenia). objevil). Velikost sídel je obtížné určit kvůli neuspokojivé kvalitě archeologického výzkumu. Některé osady existovaly poměrně dlouho, jiné byly naopak rychle opuštěny. O uspořádání sídel je známo jen málo, protože domy jsou extrémně špatně zachovalé. Stěny většiny domů této kultury byly vyrobeny z proutí pokrytého hlínou. V osadě v oblasti Cuciulata ( en:Cuciulata ) byl nalezen dům o rozměrech 4,05 x 3,65 m, orientovaný v ose severozápad-jihovýchod. Byl umístěn na pevné skále, která tvořila jeho základ. Stěny domu musely podle G. Bihira spočívat na vodorovných trámech položených na zemi. Spolu s trvalými domy, jako byl ten nalezený v Kuchulat, existovala také světlá sezónní obydlí.
Informace o pohřbech schneckenbergské kultury jsou neúplné a nejsou pro celé území stejné. Na jihu, v okolí Bukurešti, je známo málo kostrových pohřbů ve skrčené poloze. Četnější pohřby byly nalezeny na území Sedmihradska, kde jsou prezentovány kostrové pohřby ve skrčené poloze, stejně jako pohřby v podobě žárového spalování v kamenných cystových schránkách. Na celém území této kultury probíhaly jak pohřby s keramikou, tak vůbec žádné pohřební dary. Zesnulí byli nejčastěji pokládáni na levý bok, čelem k jihu.
Na území této kultury bylo nalezeno mnoho keramických , kostěných a kamenných nástrojů. Často jsou zde také hliněné přesleny , tkalcovská závaží, kolečka na hliněné modely vozíků, hliněné plasty, ale i kovové výrobky a stopy jejich místní výroby, především slévárenské formy. Charakteristické jsou asymetrické sekery typu Chorbaska ( pl:Topór typu Corbasca ) a kostěné opaskové přezky s rozvětvenými konci ve tvaru písmene "Y".
Keramiku lze podle G. Bakhira rozdělit na leštěnou a hrubou. První jsou především tenkostěnné nádoby, především poháry, džbány a mísy, vyrobené z hlíny s jemnozrnnou příměsí písku nebo úlomků. Povrch těchto nádob je velmi hladký až lesklý. Do druhé skupiny patří větší nádoby např. s prohnutým profilem, amfory, nádoby z hlíny s příměsí drcených lastur nebo štěrku.
Kultura Clay III-Schneckenberg zanikla na přelomu 3. a 2. tisíciletí. Ovlivnil vznik kolem doby bronzové A2 (podle klasifikace P. Reineckeho (1950-1700 př. Kr.) na kulturách Tei a Verbichoara .