Friedrich Spitta | |
---|---|
Friedrich Spitta | |
Jméno při narození | Němec Friedrich Adolf Wilhelm Spitta |
obsazení | Teolog |
Datum narození | 10. ledna 1852 [1] |
Místo narození | Wittingen , Německo |
Datum úmrtí | 7. června 1924 [2] (ve věku 72 let) |
Místo smrti | Göttingen , Německo |
Národnost | Němec |
Země | |
tradice/škola | protestantismus |
Hlavní zájmy | Praktická teologie , liturgie , hymnologie |
Děti | Heinrich Spitta |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Friedrich Spitta (11. ledna 1852, Wittingen, Hannover – 7. června 1924, Göttingen) – německý protestantský teolog, učitel, duchovní spisovatel. Byl synem duchovního básníka Carla Philippa Spitty a bratrem muzikologa Philippa Spitty .
Teologické vzdělání získal na univerzitách v Göttingenu a Erlangenu. V roce 1879 byl vysvěcen na pastora, o dva roky později získal farnost v Horním Kasselu a místo privatdozenta teologie na Univerzitě Friedricha-Wilhelma v Bonnu. V roce 1887 přijal, poté co získal titul profesora, katedru Nového zákona a praktické teologie na univerzitě ve Štrasburku a stal se v ní také kazatelem. V roce 1896 založil publikaci Monatsschrift für Gottesdienst und kirchliche Kunst . V akademickém roce 1901/1902 byl rektorem univerzity ve Štrasburku. V roce 1918 přešel na praktickou teologickou fakultu na univerzitě v Göttingenu.
Spittovy teologické zájmy byly v různých předmětech, včetně praktické teologie, liturgie a hymnologie. Hlavní díla: Der Brief des Julius Africanus an Aristides (Galle, 1877); "Der zweite Brief des Petrus und der Brief des Judas" (1885); "Die Offenbarung des Johannes" (1889); "Die Apostelgeschichte, ihre Quellen und deren geschichtlicher Wert" (1891); "Zur Geschichte und Litteratur des Urchristentum" (1893-1896); sbírka kázání (1891) a tak dále.
![]() | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|