Adolf Steiner ( německy: Adolf Steiner ; 12. dubna 1897 , Schwäbisch Hall - 27. března 1974 , Baden-Baden ) byl německý violoncellista.
Syn provinčního württemberského hudebníka Adolfa Steinera spolu se čtyřmi bratry získal hudební vzdělání nejprve doma. Od šesti let studoval hru na housle a klavír, ve dvanácti přešel na violoncello. V letech 1914-1921, s přestávkou na vojenskou službu v letech 1916-1919, studoval u Huga Beckera na Berlínské vyšší hudební škole .
V letech 1921-1929 hrál ve smyčcovém kvartetu Gustava Havemanna . Poté od roku 1928 až do konce 2. světové války vystupoval v rámci Kvarteta bratří Steinerů spolu s houslisty Karlem a Willym a violistou Fritzem [1] , jakož i s dalším bratrem Heinrichem v klavírním partu. . Všichni bratři Steinerové byli oddaní nacisté; zvláště Joseph Goebbels pozval Steinerovo kvarteto ke hře před svými vystoupeními [2] . Od roku 1933 vyučoval na Berlínské vyšší hudební škole, kde nahradil Emanuela Feuermanna , který odešel od nacistů do Palestiny , a od roku 1939 je profesorem [3] . Koncertoval i jako sólista, v roce 1929 byl prvním interpretem Violoncellového koncertu Paula Höffera [4] .
Nahrál violoncellový koncert Eugèna d'Alberta s Gewandhaus Orchestra pod vedením Hermanna Abendrotha (záznam z vysílání koncertu 3. listopadu 1944 v Lipsku ).
V poválečných letech od roku 1951 vyučoval na Vyšší hudební škole v Kolíně nad Rýnem , mezi jeho studenty patřil Jörg Metzger . Byl také korepetitorem na violoncello Symfonického orchestru kolínského rozhlasu . V koncertní činnosti pokračoval, první interpret koncertu pro violoncello a orchestr Waltera Jenche (1956) [5] .