Ferdinand Stolle | |
---|---|
Přezdívky | Ferdinand Anders [2] |
Datum narození | 28. září 1806 [1] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 29. září 1872 [1] (ve věku 66 let) |
Místo smrti | |
občanství (občanství) | |
obsazení | novinář , nakladatel , spisovatel |
Jazyk děl | německy |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Ferdinand Stolle (skutečné jméno a příjmení - Ferdinand Ludwig Anders ) ( německy: Ferdinand Stolle ; 28. září 1806 , Drážďany - 29. září 1872 , tamtéž) - německý spisovatel , novinář , redaktor , vydavatel .
Od dětství vyrůstal jako sirotek. Byl vychován v rodině svého strýce a přijal jeho příjmení. V letech 1827-1832 studoval práva na univerzitě v Lipsku , studia však kvůli finančním problémům nedokončil.
Na živobytí si vydělával literární a publicistickou prací. V roce 1832 se stal redaktorem lipských novin Sachsenzeitung , které byly v roce 1834 zakázány. F. Stolle, kterému hrozilo vyhoštění z Lipska z politických důvodů, se přestěhoval do Grimmy , kde žil až do svého návratu do Drážďan v roce 1855. V Grimmovi pracoval jako redaktor, zabýval se literární tvorbou.
Tvůrce populárního humoristického časopisu Dorfbarbier (1842), jehož přílohou byl první slavný Gartenlaube. Rozsáhlá sbírka jeho Ausgewählte Schriften (1859-64, 30 sv. a Neue Folge, 1865, 12 dalších sv.) obsahuje Camelien (1838); "Napoleon v Aegypten" (1844); "Deutsche Pickwickier" (1841); "Je länger, je lieber" (1857-59); "1813. Elba und Waterloo“ (1838); "Moosrosen" (1853-64); "Die Erbschaft v Kábulu" (1845); "Der neue Cäsar" (1841); Lieder u. Gedichte nebst lebensgeschichtlichen Umrissen"; Der Weltburger (1839); "Die deutschen Pickwickier auf Reisen" (1864); "Die weisse Rose" (1851); "Die Granitkolonn e von Marengo" (1855); "Frühlingsglocken" (1851); "Der Konig von Tauharawi" (1857); "Stella" (1832); "Kleinere Erzählungen" (1844); "Ein Weihnachtsbaum" (1847); "Nationalversammlung der deutschen Lyriker des XVIII u. XIX Jahrh. (1838-39); "Boulogne u. Austerlitz“ (1848); "Palmen des Friedens" (1855); "Die Familie des Generals von Pulverrauch" (1864); "Von Wien bis Villagos" (1866); "Ein Frühling auf dem Lande" (1867); "Album für Deutschlands Söhne" (1864); "Zima u. Frühling im Schmucke deutscher Poesie“ (1863); "Dorfbarbiers neueste Erzählungen" (1862).
Autor řady historických románů, povídek a básní. Několik jeho románů je věnováno Napoleonu Bonapartovi, který v něm vzbudil obdiv, a období tzv. osvobozeneckých válek v Německu. Romány F. Stolleho byly velmi oblíbené u širokého okruhu čtenářů.
![]() | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|