| Levin Shuking | |
|---|---|
| Datum narození | 6. září 1814 [1] [2] |
| Místo narození |
|
| Datum úmrtí | 31. srpna 1883 [1] [2] (ve věku 68 let) |
| Místo smrti | |
| občanství (občanství) | |
| obsazení | novinář , knihovník , spisovatel , básník advokát |
| Jazyk děl | německy |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Levin Schücking (6. září 1814, Meppen – 31. srpna 1883, Bad Pyrmont) byl německý romanopisec, jeden z nejplodnějších německých spisovatelů 19. století.
Narodil se v rodině soudce a náboženského učence Paula Modese Schückinga; jeho matka, Katharina Sibylla Schücking, byla básnířka. Do roku 1829 bydlel poblíž zámku Clemenswert, po přestěhování do Münsteru nastoupil na gymnázium Paulinum a v roce 1831, když se rodina přestěhovala do Osnabrücku, nastoupil na gymnázium Carolinum, kde v roce 1833 dokončil středoškolské vzdělání. Následně studoval práva v Mnichově, Heidelbergu a Göttingenu, promoval jako právník v roce 1837 a vrátil se do Münsteru, kde chtěl vstoupit do státní služby, ale nemohl to udělat. Od roku 1838 pracoval v Telegraph für Deutschland , zároveň přispíval i do dalších publikací a pravidelně psal články do Morgenblatt für gebildete Leser („Ranní noviny pro vzdělané čtenáře“). V letech 1841-1843 byl domácím učitelem v bohatých rodinách na Bodamském jezeře, od srpna 1843 pracoval v redakci Augsburg Allgemeine Zeitung, což byly v té době jedny z největších německy psaných novin. Dne 7. října téhož roku se oženil s Louise von Gall , se kterou byl předtím spojen korespondencí.
V roce 1845 se přestěhoval z Augsburgu do Kolína nad Rýnem a stal se zaměstnancem Kölnische Zeitung; v roce 1846 na pokyn novin odjel na několik měsíců do Paříže, v roce 1847 do Říma. Do roku 1852 byl jedním z redaktorů novin, koncem tohoto roku odešel do důchodu a usadil se na svém panství v Sassenbergu (Vestfálsko). V roce 1855 zde zemřela jeho žena, načež se vrátil k aktivnímu psaní, hodně cestoval, psal články, romány, cestopisné eseje, kritiky a v 60. letech 19. století navštívil několik světových výstav. Poslední roky života prožil především v Münsteru, zemřel v synově sanatoriu na rakovinu slinivky.
Schückingovy romány byly současníky hodnoceny jako psané v realistickém duchu a prodchnuté „vlasteneckou náladou“, vyjádřenou v obdivu k minulosti svého lidu. Napsal také mnoho příběhů a knihu „Annette von Droste“ (Hannover, 1862), která zobrazuje podobu autorovy přítelkyně, která měla velký vliv na jeho duchovní vývoj. Po Schückingově smrti vyšly jeho Lebenserrinnerungen (Breslau, 1886) a jeho korespondence s Annette von Droste-Gülshoff (Lipsko, 1893).