Essa

Essa (Esa)
běloruský  Esa
Charakteristický
Délka 84 km
Plavecký bazén 1040 km²
vodní tok
Zdroj  
 •  Souřadnice 54°27′00″ s. sh. 29°00′26″ východní délky. e.
ústa Lepelskoe
 • Výška 145,2 m
 •  Souřadnice 54°52′50″ s. sh. 28°39′56″ východní délky e.
svah řeky 0,4 m/km
Umístění
vodní systém Lepelskoye  → Ulla  → Zapadnaya Dvina  → Baltské moře
Země
Regiony Minská oblast , Vitebská oblast
Okresy Okres Krupsky , okres Lepelsky , okres Chashniksky
modrá tečkazdroj, modrá tečkaust

Essa [1] [2] , Esa [3] ( bělorusky Esa ) je řeka v okrese Krupsky v Minské oblasti a okresech Lepel a Chashniki ve Vitebské oblasti [4] .

Délka - 84 km, plocha povodí - 1040 km², průměrný roční průtok vody u ústí - 7,28 m³/s. Prameny řeky jsou v okrese Krupsky. Řeka teče podél Verkhneberezinské nížiny a Ushachsko-Lepelské vrchoviny . Na horním toku je řeka splavněna v délce 38 km, šířka je 2–5 m na horním toku, do 12 m na dolním toku. [5] [6] [7]

Vlévá se do jezera Lepelskoye ( povodí Ulla ). Začíná 0,6 km jižně od obce Dvor-Peresika (okres Krupský). Průměrný sklon vodní plochy je 0,4 ‰. Hlavní přítoky: Derazhenka, Boyna, Svyatitsa (vpravo), Bereshcha (vlevo), hustota říční sítě je 0,4 km/km². Reliéf je mírně kopcovitý, složený z morénových nánosů – písku a jílu. Obsah jezera 1 %. Lesy (48 %) jsou smíšené, s převahou jehličnanů, rozmístěných převážně v dolní části povodí. 40 % pod ornou půdou. Údolí je převážně lichoběžníkové, v horním toku široké 2–3 km, níže do 1 km a místy až 6 km. Svahy středně řezané, z velké části mírně svažité, hlinitopísčité, porostlé lesem, výška 5–20 m. 1 km, podmáčené, složené z rašeliny, v dolním toku louka, zatopená do hloubky 1 m, v. některé plochy až 2 m po dobu 7-14 dnů. Břehy jsou strmé, strmé a v horních tocích velmi nízké. Jarní povodeň tvoří zhruba polovinu ročního odtoku. Velká voda bývá od 3. dekády března do konce května, doba trvání je cca 50 dní. Mrzne na začátku 3. dekády prosince, v polovině března se zlomí led, v krutých dlouhých zimách začátkem dubna. V teplých zimách řeka nezamrzá. Ledoborec v některých letech doprovází ledový drift. Řeka je využívána jako přivaděč vody pro rekultivační systémy. [osm]

Jméno Essa může souviset s Ugric es  – „velký kanál, řeka“. [9]

Poznámky

  1. ↑ Mapový list N-35-46 Lepel. Měřítko: 1 : 100 000. Vydání 1980.
  2. ↑ Mapový list N-35-59 Novolukoml. Měřítko: 1 : 100 000. Stav oblasti v roce 1984. Vydání 1986
  3. ↑ Mapový list N-35-58 Kholopenichi. Měřítko: 1 : 100 000. Stav areálu v roce 1985. Vydání 1987
  4. ↑ Essa // Brockhaus and Efron Encyclopedic Dictionary  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  5. ↑ Černá kniha Běloruska: Encyklopedie / redakce: N. A. Dzisko a insh. - Minsk: BelEn , 1994. - S. 227, 374. - 10 000 výtisků.  — ISBN 5-85700-133-1 .  (běloruština)
  6. ↑ Geografie Běloruska: encyklopedický davednik / redkal. L. V. Kazlowskaya [i insh.]. - Mn., 1992. - 382 s. - (Encyklopedická knihovna školáka).
  7. ↑ Encyklopedie přírody Běloruska / Redkal.: I. P. Shamyakin (gal. vyd.) a insh. - Mn. : BelSE , 1985. - T. 4. Nedalka - Stauralit. - S. 475. - 599 s. — 10 000 výtisků.  (běloruština)
  8. ↑ Encyklopedie přírody Běloruska / Redkal.: I. P. Shamyakin (gal. vyd.) a insh. - Mn. : BelSE , 1986. - V. 5. Staўrastrum - Yashchur. - S. 438. - 583 str. — 10 000 výtisků.  (běloruština)
  9. ↑ Aўchynnikava R. Mova vada // Spadchyna. - 1993. - č. 4 . — s. 47–53 .