Snob efekt je fenomén v mikroekonomii , odráží opačný směr změny poptávky po zboží u jednoho spotřebitele v reakci na změnu poptávky ostatních spotřebitelů.
Snob s vyšším příjmem má tendenci kupovat to, co ostatní jedinci s nižším příjmem nekupují [1] . Jeho úkolem je vystoupit z davu, zdůraznit vlastní jedinečnost [2] . Čím větší je poptávka po jakékoli kategorii produktu, tím menší je pravděpodobnost, že si ji takový kupující koupí.
Snob efekt kontrastuje s většinou ostatních mikroekonomických modelů, protože křivka poptávky může být pozitivně skloněná, spíše než typická negativní křivka, kterou lze vidět u běžného zboží.
Ve svém významu je tento efekt opakem „ efektu imitace “. Vkus takových spotřebitelů ( snobů ) je nepřímo úměrný poptávce ostatních lidí po tomto masovém zboží. Snobové nechtějí používat spotřební zboží [3] , ale chtějí vlastnit neobvyklé, drahé nebo jedinečné zboží. Toto zboží má obvykle vysokou ekonomickou hodnotu, ale nízkou praktickou hodnotu. Čím méně produktu je k dispozici, tím vyšší je jeho snobská hodnota. Příkladem takového zboží jsou vzácná umělecká díla, značkové oblečení a sportovní auta [4] . Preference takového zboží však ne vždy ukazuje na snobství. Osoba může například preferovat značkové oblečení kvůli zvláštní technice šití a trvanlivosti látky.
Snob efekt se projevuje zvýšením poptávky po produktu se zvýšením jeho ceny; spojené s pojmem prestižní poptávky, zaměřené na nákup zboží, naznačující podle názoru kupujícího jeho vysoké společenské postavení, velké finanční možnosti atd.
Snížení ceny z P 0 (počáteční cena) na P 1 přiměje takového spotřebitele nejprve zvýšit spotřebu produktu z q 0 (počáteční spotřeba) na q 1 , avšak s výrazným zvýšením tržní poptávky po produktu snob spotřebitel může snížit spotřebu produktu na úroveň q'. Na grafu je spotřeba (poptávka) takového produktu snobem znázorněna přímkou d c .