Mládež poctivé zrcadlo

Mládež poctivé zrcadlo
Upřímné zrcadlo mládí aneb náznak světského chování sesbíraný od různých autorů

Titulní strana faksimilní edice
Původní jazyk ruština
Originál publikován 1717
Vydavatel Petrohradská tiskárna
Stránky 29 + 88 (nezávislé stránkování)
Logo Wikisource Text ve Wikisource

„Mládí je poctivé zrcadlo“ (celý název je „Mládí je poctivé zrcadlo, neboli náznak každodenního chování, sebrané od různých autorů“) je ruská literární a pedagogická památka z počátku 18. století , připravená na pokyn Petra . já

Autoři publikace nejsou známí. Údajným kompilátorem je biskup Gabriel (Buzhinsky) z Rjazaně a Muromu . Peterův spolupracovník Jacob Bruce se na tvorbě knihy aktivně podílel a dohlížel na její vydání . "Zrcadlo" bylo vydáváno v duchu Petrových reforem, kdy základem všech knihtiskařských produktů byly různé druhy návodů a návodů.

Publikace se skládá ze dvou samostatných částí. Zřejmě měla (nebo předpokládala) typografické možnosti, o čemž svědčí samostatné stránkování každé části.

První část obsahovala abecedu, tabulky slabik, čísel a čísel a také moralizování z Písma svatého. Lze ji považovat za jednu z prvních příruček pro výuku civilního písma a arabského psaní číslic , zavedenou dekretem Petra I. v roce 1708 namísto dřívějšího církevněslovanského označení .

Druhou částí je samotné „zrcadlo“, tedy pravidla chování pro „mladé chlapce“ a šlechtické dívky . Ve skutečnosti se jedná o první učebnici etikety v Rusku . Mladému šlechtici bylo doporučeno naučit se především cizí jazyky, jízdu na koni, tanec a šerm. Ctnosti dívky byly uznávány jako pokora, úcta k rodičům, píle a tichost, cudnost. Složení regulovalo téměř všechny aspekty veřejného života: od pravidel chování u stolu až po veřejnou službu. Kniha měla vytvořit stereotyp chování sekulárního člověka, který se vyhýbá špatné společnosti, extravaganci, opilství, hrubosti a drží se evropských sekulárních mravů.

Obecně se má za to, že druhá část je kompilací ze západoevropských (převážně německých) vydání podobného obsahu, případně doplněná Petrem osobně. Z dalších zdrojů zmiňují zejména „O výchově dětské mravnosti“ („De civilitate morum puerilium“) od Erasma Rotterdamského [1] . Překladatelem Erasma Rotterdamského na počátku 18. století byl I. V. Pause a také bývá řazen mezi tvůrce Zrcadla.

„Poctivé zrcadlo mládí“ se na mnoho let stalo příručkou o pravidlech slušného chování a chování ve společnosti. Popularita publikace mezi současníky byla tak velká, že v témže roce 1717 vyšla kniha ještě dvakrát. A v roce 1719 kniha vyšla již ve čtvrtém vydání a do konce 19. století byla opakovaně znovu vydávána .

Obsah edice

Poznámky

  1. ↑ „De civilitate morum puerilium“ bylo poprvé přeloženo v Rusku pod názvem „Občanství dětských cel“. Při opětovném překladu v roce 1706 dostala název „Zlatá kniha o mravech“. Pod posledně jmenovaným názvem se obvykle uvádí jako jeden z primárních zdrojů zrcadla.

Literatura

Odkazy