Abramovo (archeologické naleziště)

Abramovo je hradiště a pohřební mohyly objevené u vesnice Abramovo , Verkhnedvinskij okres , Vitebská oblast [1] [2] . Starobylé osídlení a pohřebiště jsou zařazeny na seznam historických a kulturních hodnot Běloruské republiky [3] .

Vyrovnání

	Předmět Státního seznamu historických a kulturních hodnot Běloruské republiky Kód: 213В000221

Osada se nachází 2,3 km jihozápadně (podle jiných zdrojů jihovýchodně [4] ) od obce na kopci v lese, v Gorodetově traktu . V roce 1966 K.P. Shut prozkoumal 150 m² (podle jiných zdrojů 120 m² [4] ) v jižní části lokality a vědec také prořízl šachty (bylo objeveno jejich homogenní složení žlutého písku [5] ). V roce 1979 osadu prozkoumal V. I. Shadyro [1] [2] [4] .

Jedná se o plošinu zaobleného, oválného tvaru o průměru 37–38 m [Komm 1] a výšce 5–6 m. Hloubka kulturní vrstvy je 0,8–1,2 m. hloubka do 2,5 m (příp. do 3 m [5] ) [Comm 2] . Vchod byl na severu, pro který byly otevřeny příkopy. Kromě ohořelých kmenů obranných staveb archeologové objevili zbytky zemních konstrukcí pilířové konstrukce. Nálezy zahrnovaly také fragmenty domnitsa, kamenná struhadla , železné hroty šípů, šídla a několik kostěných předmětů. Keramika byla prezentována převážně ve štukové dózicové podobě, byly nalezeny i zlomky keramiky se síťovitým ornamentem [1] [2] [4] . Také nalezeno nádobí se stínováním [6] . Poměr zbytků domácích zvířat k divokým byl 66,6 %. Celkem bylo nalezeno 46 kostí 6 jedinců, z toho polovinu tvořili koně a část skotu. Z divokých zvířat patřila polovina kostí losovi , druhá divočákovi [7] . Osada patřila dněprsko-dvinské kultuře , v souvislosti s níž ji archeologové datují do 1.-4. století [1] (podle jiné verze 5. století př. n. l. - 4. století našeho letopočtu [4] ).

Mohyly

	Předmět Státního seznamu historických a kulturních hodnot Běloruské republiky Kód: 213В000222

Mohyla-1

Tato mohyla se nachází 0,5 km severně od osady [Comm 3] . Pohřebiště tvoří 32 mohyl o průměru 5–7 m a výšce asi 1 m. Objekt objevil v roce 1966 K. P. Shut. V letech 1974-1975 Z. M. Sergeeva prozkoumal 4 mohyly. Spalování na obzoru bylo používáno jako pohřební obřad . Při studiu byly nalezeny zlomky keramiky z 9.-10. století. Pohřebiště patřilo Kriviči [1] [2] [4] .

Mohyla-2

Tato mohyla se nachází 0,6 západně od vesnice, vedle dálnice Polotsk - Osveya [Comm 4] . Hřbitov tvoří více než 40 mohyl o průměru 3-4 m a výšce 0,5-1 m. Objekt objevil v roce 1966 K. P. Shut. V letech 1974-1975 Z. M. Sergeeva prozkoumal 9 mohyl. Jako pohřební rituál se v pohřebních mohylách používala mrtvola s hlavou na západ. Spolu s jednotlivými pohřby existují i párové pohřby. Při studiu byla nalezena keramika (jak s lineárním ornamentem, tak bez zdobení), náramkové časové prsteny se svázanými konci, točené a široké středové prsteny, postříbřené a zlacené korálky a bronzové spirálové vpichy . Pohřebiště patřící Krivichi pochází z 11.-12. století [1] [2] [4] .

Materiály vykopávek památek v roce 1985 byly uloženy v Historickém ústavu BSSR a Archeologickém ústavu SSSR [4] .

Komentáře

↑ Podle jiných zdrojů je velikost lokality 40 × 35 m. Viz: Shadyra V.I. Abramava // Encyklopedie dějin Běloruska / redakce: M. V. Bich (halo ed.) a insh. - Mn. : BelEn, 1993. - T. 1. A - Belitsa. - S. 18. - 494 s. — ISBN 5-85700-074-2 .
↑ Podle jiných pramenů měly podkovovité valy výšku 2,3 m a byly dva. Příkopy měly hloubku až 2,4 m. Viz: Isaenka U.F. Abramava. Garadzishcha, mohyly // Sbírka vzpomínek na historii a kulturu Běloruska. Vicebská oblast. - Mn. : BelSE, 1985. - S. 161. - 496 s. - 8000 výtisků.
↑ Někdy je toto pohřebiště považováno za pohřebiště-2. Viz: Isaenka U.F. Abramava. Garadzishcha, mohyly // Sbírka vzpomínek na historii a kulturu Běloruska. Vicebská oblast. - Mn. : BelSE, 1985. - S. 161. - 496 s. - 8000 výtisků.
↑ Někdy je toto pohřebiště považováno za pohřebiště-1. Viz: Isaenka U.F. Abramava. Garadzishcha, mohyly // Sbírka vzpomínek na historii a kulturu Běloruska. Vicebská oblast. - Mn. : BelSE, 1985. - S. 161. - 496 s. - 8000 výtisků.

Poznámky

↑ 1 2 3 4 5 6 Shadyra, 2009 , str. 13-14.
↑ 1 2 3 4 5 Shadyra, 1993 , str. osmnáct.
↑ Dzyarzhaўny spіs, 2009 , s. 152.
↑ 1 2 3 4 5 6 7 8 Isaenka, 1985 , str. 161.
↑ 1 2 Archeologie Běloruska, 1999 , s. 181.
↑ Archeologie Běloruska, 1999 , s. 194.
↑ Archeologie Běloruska, 1999 , s. 197-199.

Literatura

Archeologie Běloruska: Ve 4 svazcích / Pad red. V.I. Shadyry, V. S. Vargey . - Mn. : Belarusskaya Navuka, 1999. - V. 2. Zhalezny a předčasný důchod. — 502 s. — ISBN 985-08-0089-5 .
Dzyarzhaўny seznam historických a kulturních kešu z Běloruské republiky / Sklad: V. Ya. Ablamsky, I. M. Charnyaўsky, Yu A. Barysyuk. - Mn. : BELTA, 2009. - 684 s. — ISBN 978-985-6828-35-8 .
Isaenko U.F. Abramava. Garadzishcha, mohyly // Sbírka vzpomínek na historii a kulturu Běloruska. Vicebská oblast. - Mn. : BelSE, 1985. - S. 161. - 496 s. - 8000 výtisků.
Shadyra V.I. Abramava // Archeologie Běloruska: encyklopedie / redakce: T. U. Bjalova (gal. vyd.) [і інш.]. - Mn. : Bělorusko. Encyklop. jméno P. Brocki, 2009. - T. 1. A-K. - S. 13-14. — 496 s. - ISBN 978-985-11-0354-2 .
Shadyra V.I. Abramava // Encyklopedie dějin Běloruska / redakce: M. V. Bich (halo ed.) a insh. - Mn. : BelEn, 1993. - T. 1. A - Belitsa. - S. 18. - 494 s. — ISBN 5-85700-074-2 .

Doporučená četba

V ruštině

Sergeeva Z. M. Vykopávky pohřebních mohyl na severozápadě regionu Vitebsk // Archeologické objevy v roce 1974 / Ed. vyd. B. A. Rybakov . — M .: Nauka, 1975. — 579 s.
Sergeeva Z. M., Savitsky M. G. Works in Osveyshchina // Archeologické objevy v roce 1974 / Ed. vyd. B. A. Rybakov . — M .: Nauka, 1975. — 579 s.
Shadyro V.I. Raná doba železná severního Běloruska / Ed. A. G. Mitrofanova . - Mn. : Věda a technika, 1985. - 123 s.
Shut K. P. Sídliště starší doby železné na severozápadě Běloruska // Zprávy k XI. konferenci mladých vědců Běloruské SSR (listopad 1967) / Redakční rada: N. E. Zavaleev et al. - Mn. , 1967. - S. 406-424. — 444 s.

V běloruštině

Shadyra V.I. Běloruská stezka: 1. tisíciletí našeho letopočtu. E. / Navuk. Červené. G. V. Shtykhaў . - Mn. : Historický ústav Národní akademie věd Běloruska, 2006. - 148 s.