Absolutní událost je jedinečná, výjimečná událost s nejdalekosáhlejšími důsledky, která radikálně mění naše chápání světa a současného světového řádu. Termín zavedl J. Baudrillard ve svém díle „The Spirit of Terrorism“.
Absolutní událost je „matkou“ všech událostí, událost ve své nejčistší podobě, která v sobě soustřeďuje všechny ostatní události, které se nikdy nestaly [1] .
Média jsou nezbytnou podmínkou pro zdání absolutní události [2] . Navíc událost nejen hlásí, zdůrazňují, co se děje, ale formují ji, vytvářejí vizuální obrazy. Tím, že média ovlivňují, jak lidé na celém světě tuto událost vnímají, propagují ji, v určitém smyslu tuto absolutní událost řídí.
J. Baudrillard tento termín zavedl především v souvislosti s událostmi 11. září 2001 v New Yorku. Teroristický útok v samém srdci Spojených států se stal událostí, kterou na jednu stranu nebylo možné si představit a předvídat, ale na druhou stranu, jak poznamenává Baudrillard, na tuto událost všichni čekali (např. byly natočeny apokalyptické akční filmy) a do jisté míry žádoucí (protože každý by chtěl být svědkem pádu velmoci). Útok teroristů nebo použití „ultimátní zbraně zla“ jasně označily „symbolickou hrozbu“ terorismu. To vedlo k tomu, že Spojené státy, stejně jako celý svět, byly nuceny změnit své názory na sebe a na mezinárodní systém jako celek. Státy ztratily pocit vlastní nezranitelnosti, a přesto věřily, že po rozpadu Sovětského svazu zůstaly jediným pólem moci v unipolárním systému. V důsledku toho americký prezident George W. Bush Jr. vyhlásil „válku proti terorismu“ , která znamenala začátek zcela nové éry.
Tato politika USA vedla ke zvýšené nestabilitě a konfliktům nejen na Blízkém východě, ale po celém světě; Státy vstoupily do fáze téměř neutuchající války; v západním světě panovaly neshody. Změny nastaly i z ekonomického hlediska: byly vyvinuty různé technologie pro sledování, navigaci, vysoce přesné zbraně, nástroje pro vedení bezkontaktního boje atd. Masové vědomí lidí se změnilo: přijetím Patriot Acts ve Spojených státech Američané (a po nich zbytek světa) uznali potřebu obdařit stát většími pravomocemi, tzn. umožnit mu zasahovat do soukromého života občanů pro jejich ochranu a bezpečnost.
Sám Baudrillard však napsal, že události 11. září jsou také událostí, která se nestala (anglicky non-event) [3] . 11. září je především globální mediální událost. Ostatně v den útoku nikdo přesně nevěděl, co se stalo, ale díky medializaci (s detailními záběry, opakováním, diskusemi) vznikla simulakrum této události.
Slavoj Žižek poznamenal, že „je třeba upustit od standardního čtení, že bombové útoky na Světové obchodní centrum byly invazí do Realu, která zničila naši iluzorní sféru“ [4] . Podle jeho názoru naopak naše iluze vstoupily do naší reality a zničily ji (tj. zničily naše symbolické souřadnice, které určují naše vnímání reality).