| Zákon Republiky Uzbekistán „o autorském právu a právech souvisejících“ | |
|---|---|
| Pohled | zákon |
| Číslo | č. ZRU-42 |
| Podepisování | Prezident Republiky Uzbekistán 20. července 2006 |
| Vstup v platnost | 20. července 2006 |
| První publikace |
Noviny "Narodnoje Slovo", 21. července 2006; "Sbírka zákonů Republiky Uzbekistán", 2006, č. 28-29, čl. 260; Věstník komor Oliy Majlis Republiky Uzbekistán, 2006, č. 7, čl. 372 |
Autorské právo v Uzbekistánu upravuje zákon ze dne 20. července 2006 č. ZRU-42 „O autorském právu a souvisejících právech“ [1] .
Veškeré otázky autorských práv jsou v kompetenci Agentury pro duševní vlastnictví Ministerstva spravedlnosti Republiky Uzbekistán [2] .
Uzbekistán byl dlouhou dobu součástí Ruského impéria a SSSR – až do 31. srpna 1991. V souladu s tím byly na území republiky v platnosti zákony o autorských právech Ruské říše a zákony o autorských právech SSSR .
Po rozpadu SSSR a vzniku Společenství nezávislých států se bývalé sovětské republiky zavázaly, že se budou až do přijetí nových zákonů řídit zákony SSSR.
Dne 31. května 1991 byl přijat výnos Nejvyššího sovětu SSSR „O uzákonění základů civilního zákonodárství SSSR a republik“ s oddílem „Autorská práva“. Tato část obsahovala ustanovení, která stanovila dobu trvání autorského práva na 50 let (článek 137), což bylo v souladu s mezinárodní praxí; byla zavedena související práva (článek 141), která byla platná po dobu 50 let.
24. září 1993 byla v Moskvě podepsána Dohoda o spolupráci v oblasti ochrany autorských práv a práv s nimi souvisejících hlavami 10 států SNS - Arménie, Bělorusko, Kazachstán , Kyrgyzstán, Moldavsko, Ruská federace, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán , Ukrajina.
Po rozpadu Sovětského svazu si Uzbekistán jako samostatný stát vytvořil také vlastní zákony.
30. srpna 1996 byla v Uzbekistánu přijata první verze zákona č. 272-I o autorském právu a právech souvisejících. Současný zákon z roku 2007 (nové vydání) plně vyhovuje požadavkům Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl .
Nové vydání zákona Republiky Uzbekistán „O autorském právu a souvisejících právech“, které vstoupilo v platnost 20. července 2006, zpřísňuje odpovědnost za porušení práv autorů v Uzbekistánu. Zpřísnění se týká ISP. Přijatý zákon obsahuje pojem „zpřístupnění veřejnosti“. Toto jednání je výhradním právem autorů, přičemž zveřejňování filmů a hudby na webu bez uzavírání smluv s nimi je porušením zákona.
Autor díla má výhradní právo užít své dílo na internetu. Jakékoli užití autorského díla na internetu musí být „autorizováno“, tedy autorizováno autorem. Pokud autor nesouhlasí, nelze jeho dílo umístit na internet.
Podle Čl. 5 zákona č. ZRU-42 se autorská práva vztahují na vědecká, literární a umělecká díla, která jsou výsledkem tvůrčí činnosti, bez ohledu na účel a důstojnost díla, jakož i na způsob jeho vyjádření.
Autorská práva se vztahují na publikovaná i nepublikovaná díla, která jsou v jakékoli objektivní podobě:
Autorské právo se vztahuje na formu vyjádření, nikoli na myšlenky, principy, metody, procesy, systémy, metody nebo koncepty jako takové.
V Čl. 6 je stanoveno, že předměty autorského práva v Uzbekistánu jsou:
Podle Čl. 7 předměty autorského práva jsou také části děl, které splňují požadavky stanovené v § 5 zákona:
Odvozená a složená díla jsou chráněna autorským právem bez ohledu na to, zda díla, na kterých jsou založena nebo která obsahují, podléhají autorskému právu.
Podle Čl. 12 zákona náleží autorská práva k dílu vytvořenému společným tvůrčím dílem dvou nebo více fyzických osob společně spoluautory, bez ohledu na to, zda takové dílo tvoří jeden nerozlučný celek nebo se skládá z částí, z nichž každá má i samostatnou hodnota. Část díla má samostatný význam, pokud může být použita nezávisle na jiných částech tohoto díla.
Podle zákona o autorském právu Uzbekistánu jsou autorská práva právně platná po celý život autora a padesát let po jeho smrti, s výjimkou případů stanovených zákonem a dalšími zákony (článek 35). Autorská práva k dílu vytvořenému ve spoluautorství platí po celou dobu života spoluautorů a padesát let po smrti posledního z autorů, který přežil ostatní spoluautory. Autorská práva k dílu oprávněně zveřejněnému pod pseudonymem nebo anonymně platí padesát let po jeho zveřejnění. Pokud ve stanovené lhůtě pseudonym nebo anonym odhalí svou totožnost nebo jeho totožnost nevzbudí další pochybnosti, platí lhůty uvedené v první části tohoto článku. Autorská práva na dílo poprvé publikované po smrti autora platí padesát let po jeho zveřejnění.
Autorské právo, právo na jméno autora (tj. právo být autorem jmenován) a právo na ochranu dobré pověsti autora jsou chráněny na dobu neurčitou .
Za porušení autorských práv a práv s nimi souvisejících je stanovena trestní, občanskoprávní a správní odpovědnost. Obhajobu provádí soud. Zákon Republiky Uzbekistán definuje následující způsoby ochrany tím, že požaduje od porušovatele: uznání práv; obnovení stavu, který existoval před porušením práva; náhradu škody, včetně ušlého zisku; výplata náhrady místo náhrady škody nebo vymáhání příjmu; přijímání dalších opatření stanovených legislativními akty souvisejícími s ochranou jejich práv; nároky na náhradu morální újmy.
Trestní zákoník Uzbekistánu stanoví sankce za porušení autorských práv. Podle Čl. 149 Trestního zákoníku Republiky Uzbekistán „Postoupení autorství, donucení ke spoluautorství na předmětech duševního vlastnictví, jakož i zveřejnění bez souhlasu autora informací o těchto předmětech před jejich oficiální registrací nebo zveřejněním“ je trestné. pokutou pětadvacet až sedmdesát pět minimálních mezd nebo odnětím určitého práva do pěti let nebo nápravnou prací do tří let nebo zatčením do šesti měsíců [3] .
Podle Čl. 8 zákona, předmětem autorského práva nejsou: