Administrativní proces

Správní proces ( správní řízení) je činnost oprávněných výkonných orgánů a jejich úředníků, jakož i soudců zahajovat, projednávat a řešit správní věci, včetně:

• licencování a povolování výroby;
• registrační řízení;
• řízení o přijímání právních aktů ;
• řízení o pobídkách;
• řízení ve věcech disciplinárních provinění ;
• řízení o odvolání (návrhech, žádostech a stížnostech) občanů;
• řízení ve věcech správních deliktů ;
• postup tripartitního řešení administrativně-právních sporů (tedy sporů z mocenských vztahů) v jakémkoli orgánu státu a jakýmkoli způsobem organizace takového projednávání (půjde o varianty správního procesu) [1] .

Dále se jedná o řízení o správní náhradě věcné škody , řízení ve věcech vynálezů, objevů a patentů , řízení o výkonu rozhodnutí o uložení správního trestu atd. [2]

Přístupy k definici administrativního procesu

Mezi právními vědci dlouho nepanovala shoda v otázce vymezení hranic a podstaty správního procesu. Je to způsobeno zejména různorodostí zdrojů správního práva procesního a nepřesnostmi vyplývajícími z roztříštěnosti informací.

V sovětské jurisprudenci existovaly dva hlavní směry, přístupy k definici tohoto pojmu: jurisdikční a manažerský .

Zastánci prvního směru se opírali o již existující procesní odvětví práva (tj. trestní a občanskoprávní ), a proto definovali správní proces v obdobné tradici, tedy jako proces výkonu pravomocí úředníků při řešení jednotlivých sporů v správní věci, jakož i jejich použití donucovacích opatření vůči pachateli.

Vědci, kteří definici vypracovali v rámci druhého přístupu, hovořili o správním procesu nejen jako o procesu zavádění a uplatňování norem správního práva jako hmotného průmyslu, ale také jako o procesu rozdělování kompetencí a jim odpovídajících případů mezi výkonnou mocí. orgánů, tedy v tomto případě správním procesem je i proces fungování úřadů, upravený zákonem. [3]

Typy administrativních procesů

Specifickou rozmanitost správních řízení lze v souladu s klasifikací správních procesních činností redukovat na dvě zobecněné skupiny:

• kompetenční řízení;
• procedurální výroba [4]

Správně-jurisdikční řízení zahrnuje: řízení o případech správních deliktů, kárné řízení a řízení o stížnostech .

Vědci hovoří o správních a procesních řízeních: licenční a povolovací řízení; registrační řízení; řízení o přijímání právních úkonů .

Správní proces u soudu

Správní soudní spory zahrnují případy napadání jednání/nečinnosti veřejnoprávních subjektů (s výjimkou případů podléhajících ústavnímu dohledu).

V SSSR se rozhodnutí úředníků stala předmětem soudní kontroly poté, co byl v roce 1987 přijat zákon „O postupu při odvolání k soudu proti nezákonnému jednání úředníků, které porušuje práva občanů“. [5] .

V Rusku je od 15. září 2015 v platnosti Správní řád Ruské federace .

V Německu a Lotyšsku byly zrušeny zvláštní správní soudy a byly přijaty kodexy o správním řízení.

Poznámky

1. ↑ Demin A. A. Koncepce správního procesu a Správní řád Ruské federace // Stát a právo . 1998. č. 8. S. 30-31.
2. ↑ Korenev A.P. Správní právo Ruska: učebnice. Ve 3 hod. M.: MUI Ministerstva vnitra Ruska , 1996. Část 1. S. 222.
3. ↑ Kurz přednášek ze správního práva procesního: učebnice. příspěvek / Ya. L. Vanyushin, O. V. Grechkina, E. L. Leshchina, A. D. Magdenko; pod celkovou vyd. Dr. jurid. věd, prof. V. I. starostová. - Čeljabinsk: Čeljabinský právní institut Ministerstva vnitra Ruska , 2009. - 230 s.
4. ↑ Správní právo: učebnice. / ed. Yu. M. Kozlová, L. L. Popová. M.: Právník, 1999. S.386.
5. ↑ Bezlepkin B. T. New Guarantees of the Constitutional Rights of Citizens Archivní kopie ze dne 4. března 2016 na Wayback Machine // Jurisprudence . - 1988. - č. 4. - S. 39-48

V bibliografických katalozích	NKC : ph125982