| Alois Mrshtík | |
|---|---|
| Datum narození | 14. října 1861 |
| Místo narození | Jimramov |
| Datum úmrtí | 24. února 1925 (ve věku 63 let) |
| Místo smrti | |
| občanství (občanství) | čeština |
| obsazení | spisovatel, dramatik, novinář |
| Jazyk děl | čeština |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Alois Mrshtik ( česky Alois Mrštík ; 14. října 1861 , Yimramov , Morava, Rakouské císařství - 24. února 1925 , Brno , Československo ) je český spisovatel a dramatik . Představitel českého realismu v literatuře .
Narodil se v rodině ševce [3] . Měl 4 mladší bratry. Jeden z nich, Vilém Mrštik , byl také spisovatel.
Jeho otec se snažil dát svým dětem dobré vzdělání , takže se rodina často stěhovala. Když bylo Aloisovi osm let, přestěhoval se s rodiči do obce Ostrovacice (Ostrovačice) u Brna. V roce 1875 se rodina znovu přestěhovala, tentokrát do Brna. [4] V Brně vystudoval Mrstik učitelský ústav. Působil jako učitel na základních školách v různých městech jižní Moravy, pedagogickou praxi však začal na Slovensku. [5]
V roce 1889 se stal ředitelem školy ve vesnici Divaki, kde se natrvalo usadil. Mrstik bydlel s manželkou Marií v budově školy. Měl dva syny - Františka a Karla. Zde také poskytl domov svému bratru Wilemovi, který v roce 1912 spáchal sebevraždu. [6] Tato událost Mrštíka těžce zasáhla a donutila ho pátrat po příčinách tohoto činu a vypořádat se s dědictvím po bratrovi. [čtyři]
Po roce 1912 Alois téměř nepsal. Do roku 1920 ještě učil na škole ve městě Divaki, poté odešel do důchodu. Občas jezdil do Prahy , ale lépe se cítil na venkově. Alosis Mrstik zemřel 24. února 1925 v nemocnici v Brně.
Alois Mrštik psal články, které byly publikovány v různých novinách - "Moravská orlice", "Zlatá Praha" nebo "Národní listy" ("Národní noviny"). [čtyři]
V letech 1907-10 bratři Mrštikové společně redigovali Moravskoslezskou revue. [čtyři]
Literárním debutem Aloise Mrštika byl soubor esejů a povídek „Dobré duše“.
Jedním z vrcholů jeho tvorby je drama "Maryša", ("Marisha"), vytvořené ve spolupráci s jeho bratrem Vilémem. Alois původně zamýšlel napsat toto dílo jako román, ale Wilem ho přesvědčil, aby vytvořil drama. Ve spolupráci s bratrem Vilémem vznikla také kniha Bavlnkovy ženy a jiné povídky. [3]
Během svého dlouhého pobytu ve vesnici Divaki, ležící na hranici Slovácka a Ghany, čerpal Alois inspiraci pro své největší devítisvazkové dílo Rok na vsi, kronika moravského kraje. vesnice.
Úspěchy Aloise Mrštika v české literatuře byly odměněny členstvím v České akademii věd a umění. Řádným členem Akademie byl zvolen 17. června 1924. [7]
Dobré duše (příběhy, 1893)
Bavlnkovy ženy a jiné povídky (příběhy, 1897)
Rok na vsi (Kronika vesnice, 1904)
Povidky a obrázky (1911)
Hore Váhom (sbírka povídek, 1919)
Nit stříbrná (sbírka povídek, 1926)
Maryša (Marisha)
Tato dramatická hra patří k vrcholům českého realistického dramatu konce 19. století. Rozhodujícím způsobem ovlivnila další vývoj českého dramatu. Hra vznikla na základě skutečného životního příběhu.
Jedná se o drama o pěti jednáních. Děj se odehrává v moravské vesnici. Mladá Marisha nemůže žít v souladu se svou láskou. Její milovaný Franzek pochází z chudé rodiny a její otec si nepřeje, aby si ho vzala. Franzek musí na vojnu a Marisha se musí provdat za starého mlynáře Wavra, který už má tři děti. Ale toto manželství je nešťastné. Vávra tráví víc času v hospodě než doma a bije Marišu. Franzek se vrací o dva roky později a začíná chodit s Marishou. Snaží se přesvědčit Marishu, aby s ním utekla do Brna. Marisha odmítá, protože se bojí hanby, kterou by způsobila sobě a celé rodině. Na konci se Vávra pokusí zabít Francka. Tato událost donutí Marishu k zoufalé akci. Marisha otráví Vávru nalitím jedu do jeho kávy.
Hra byla tak úspěšná, že o pár let později vyšla kniha a podle hry byl natočen film.