Alexandra Aleksejevna Andreeva | |
---|---|
Datum narození | 11. (23. února) 1853 |
Místo narození | Moskva |
Datum úmrtí | 19. listopadu 1926 (73 let) |
Místo smrti | Moskva |
Státní občanství |
Ruské impérium RSFSR(1917-1922) SSSR |
obsazení | literární kritik , literární historik, překladatel |
Roky kreativity | 1880-1926 |
Alexandra Alekseevna Andreeva ( 1853 - 1926 ) - ruská kritička, literární historička, překladatelka.
Narodila se 11. února ( 23 ) 1853 v rodině obchodníka pocházejícího z rolnického prostředí. Otec Alexej Vasiljevič se stal dědičným čestným občanem .
Vzdělávala se doma, samostatně absolvovala vysokoškolský kurz. První dílo "Italská povídka a" Dekameron "" (1880) upoutalo pozornost F. I. Buslaeva [1] .
Autor podrobných článků o západoevropské literatuře v časopisech Severný Věstník (90. léta 19. století), Věstník Evropy a dalších [2] .
Oblíbila si problematiku díla G. Ibsena , s nímž se setkala na cestách (1891) v Norsku a o jehož díle napsala řadu prací, způsobila srovnávací analýzu názorů ruských a norských spisovatelů „Vzkříšení na gr. Tolstoj a G. Ibsen“ ( M .: Typ A. I. Mamontova, 1901). Andreeva psala o moderním francouzském románu, o I. S. Turgeněvovi ; se aktivně podílel na přípravě knihy „ Urusov A.I. Jeho články o divadle a umění. Dopisy o něm. Memories of him“ ( M .: Typ. IN Kholchev i K°, 1907), který obsahoval její monografickou stať o Urusovovi [1] ; je autorkou úvodního článku knihy Život Vittoria Alfieriho z Asti, vyprávěný jím samotným ( Moskva : K. F. Nekrasov, 1904).
Od 30. listopadu 1894 byla řádnou členkou Společnosti milovníků ruské literatury .
Slovníky a encyklopedie |
|
---|---|
V bibliografických katalozích |