Andrej Viktorovič Anufrienko | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
obecná informace | |||||||
Státní občanství |
SSSR Rusko |
||||||
Datum narození | 26. listopadu 1970 | ||||||
Místo narození |
|
||||||
Datum úmrtí | 6. března 2019 (48 let) | ||||||
Místo smrti | Jekatěrinburg , Rusko | ||||||
Specializace | 1500-10000 metrů | ||||||
Osobní rekordy | |||||||
500 metrů | 37,21 (1999) | ||||||
1000 metrů | 1:12,61 (1998) | ||||||
1500 metrů | 1:50,99 (1998) | ||||||
5000 metrů | 6:46,16 (1997) | ||||||
10 000 metrů | 14:18:42 (1994) | ||||||
Sportovní hodnost | |||||||
Medaile | |||||||
|
Andrei Viktorovič Anufrienko (26. listopadu 1970 - 6. března 2019) - sovětský a ruský rychlobruslař , hrál za národní týmy SSSR a Ruska po celá 90. léta. Účastník dvou zimních olympijských her, juniorský mistr světa, vítěz mistrovství světa a Evropy, mnohonásobný mistr republiky v různých rychlobruslařských disciplínách. Na soutěžích reprezentoval sportovní společnost Harvest, kluby SKA a Luch, mezinárodní mistr sportu.
Andrey Anufrienko se narodil 26. listopadu 1970 ve Sverdlovsku . Rychlobruslení se začal aktivně věnovat ve čtrnácti letech, nejprve se připravoval pod vedením trenéra B. V. Fedorova , později v reprezentaci byl svěřencem O. F. Boževa , nějakou dobu trénoval s R. M. Achtyamovem a B. F. Vashlyaevem. . Byl členem Sverdlovské dobrovolné sportovní společnosti Harvest, byl členem týmu SKA-17, sportovní společnosti odborů a sportovního klubu Luch. Splnil standard mistra sportu v roce 1988.
Na mezinárodní scéně se poprvé prosadil v sezóně 1989, kdy se zúčastnil Mistrovství světa juniorů a přivezl si zlaté ocenění za zásluhy – za tento mimořádný úspěch mu byl udělen čestný titul „ Mistr sportu SSSR mezinárodní třídy “ . O dva roky později na posledním šampionátu SSSR v Leningradu se stal druhým v klasickém víceboji, poté se představil na mistrovství Evropy v Sarajevu , kde obsadil v celkovém pořadí čtrnácté místo.
V roce 1994 se Anufrienko stal sedmým místem na mistrovství světa v Göteborgu (zde získal stříbrnou medaili na distanci 1500 metrů) a devátým na mistrovství Evropy. Díky sérii úspěšných výkonů mu bylo uděleno právo hájit čest země na zimních olympijských hrách v Lillehammeru – startoval zde na distancích 1500, 5000 a 10 000 metrů a obsadil v nich páté, jedenácté a dvanácté místo. disciplíny, resp.
Po olympijských hrách zůstal Andrey Anufrienko v hlavním týmu ruského rychlobruslařského týmu a pokračoval ve vystupování na velkých mezinárodních soutěžích. V roce 1995 tedy na ruském víceboji v Nižním Novgorodu předvedl druhý výsledek, když ztratil jen něco málo přes jeden bod na Vadima Sayutina , a poté se zúčastnil mistrovství světa v Baselga di Pina , kde skončil šestý. Navíc obsadil deváté místo na mistrovství Evropy.
V roce 1996 na celoruském šampionátu v Čeljabinsku vyhrál trať na 500 metrů, na světovém šampionátu v německém Inzellu byl dvanáctý ve víceboji. V roce 1997 přidal ke svému traťovému rekordu zlatou medaili, kterou vyhrál v závodě na pět set metrů na ruském domácím šampionátu v Jekatěrinburgu . Jako jeden z lídrů ruské reprezentace se úspěšně kvalifikoval na olympijské hry v Naganu - tentokrát se představil pouze v disciplínách kilometr a jeden a půl kilometru a stal se dvacátým třetím, respektive desátým.
Na celoruské úrovni závodil naposledy v sezóně 2001, ale už se mu nedařilo, na mistrovství republiky v Čeljabinsku obsadil osmé místo na 500 metrů a dvacáté místo na 5000 metrů. Krátce po skončení těchto soutěží se rozhodl ukončit kariéru profesionálního sportovce.