Anfossi, Pasquale

Pasquale Anfossi
ital.  Pasquale Anfossi

Pasquale Anfossi
základní informace
Celé jméno Bonifacio Domenico Pasquale Anfossi
Datum narození 5. dubna 1727( 1727-04-05 )
Místo narození
Datum úmrtí února 1797 [1] [2] [3]
Místo smrti Řím , Itálie
Země  Itálie
Profese skladatel
Roky činnosti 1763-1797
Nástroje housle
Žánry opera
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Pasquale Anfossi ( italsky:  Bonifacio Domenico Pasquale Anfossi , 5. dubna 1727 , Taggia  – únor 1797 , Řím ) byl italský skladatel 18. století .

Životopis

Pasquale Anfossi se narodil 5. dubna 1727 v Taj. V mládí se chtěl stát hudebníkem a v letech 1744 až 1752 studoval hru na housle na Loretánské konzervatoři v Neapolu a poté deset let působil jako houslista v orchestru opery.

Poté se rozhodl stát se sám skladatelem a absolvoval hodiny kompozice u Duranteho , Sacchiniho a Picchiniho . Jeho první operou byla „La serva spiritosa“, premiéra se konala na karnevalu 1763 v Římě, ale i poté ještě nějakou dobu pokračoval ve studiu u Sacchiniho a doplňoval své opery.

Úspěch se mu dostavil v roce 1773 , kdy v Římě nastudoval buffa operu Pronásledovaný cizinec.

V sedmdesátých letech působil Anfossi v Římě a Benátkách. Mezi jeho opery z tohoto období patří Imaginární zahradník (1774).

Do roku 1782 napsal asi 30 oper, které se hrály především v Benátkách a Římě. V roce 1782 se Anfossi stal hudebním ředitelem Theatre Royal v Londýně , kde se až do roku 1786 hrálo pět jeho oper. První z nich, „The Triumph of Constancy“, se těšila velkému úspěchu. Po neúspěchu páté opery, o níž jeden z kritiků napsal: „Hudba trpí únavnou monotónností“, uvedl Anfossi své opery v Praze, Drážďanech a Berlíně a poté se vrátil do Itálie.

Opera buffa „The Follies of the Žárlivý“ na římském karnevalu v roce 1787 ho znovu proslavila. Již v roce 1790 se však skladatelova inspirace vyčerpala a věnoval se téměř výhradně chrámové hudbě a až do své smrti v únoru 1797 se stal dirigentem baziliky San Giovanni in Laterano v Římě .

Kreativita

Anfossi vytvořil více než 70 operních sérií a operních nadšenců a 20 oratorií. Jeho raná díla se podobala stylu jeho učitelů: Picchini a Sacchini, ale postupem času si vyvinul zvláštní styl. Pomocí dechových nástrojů dosáhl větší expresivity. Až do poloviny 70. let se zdálo, že ve svých operních seriálech preferuje staromódní da capo árie . Anfossi měl také slabost pro sentimentální momenty a postavy.

Obecně je jeho hudbě často vytýkáno, že není dostatečně dramatická. Jeho buffa opery byly mnohem slabší než ty jeho současníků: Cimarosa a Paisello , což se o jeho operní sérii říci nedá.

Anfossiho opery byly velmi populární, některé z nich byly provedeny mimo Itálii, včetně Petrohradu, Paříže, Londýna a Vídně. Pro inscenace svých oper ve Vídni napsal Mozart dvě vložené árie.

Anfossi byl na dlouhou dobu zapomenut, byl zastíněn takovými skladateli 19. století jako Salieri , Rossini nebo Mozart . Goethe , když byl ředitelem výmarského divadla, nastudoval operu La Maga Circe. Spolu s Christianem Vulpiem k ní upravil libreto .

Teprve v posledních dvaceti letech se Anfossiho opery začaly znovu objevovat v různých inscenacích.

Práce

Opera

  1. La serva spiritosa - Řím, Teatro Capranica (1763)
  2. Lo sposo di tre e marito di nessuna, s Pietro Alessandro Guglielmi  - Neapol, Teatro Nuovo sopra Toledo (1763)
  3. Il finto medico - Neapol, Teatro Nuovo sopra Toledo (1764)
  4. Fiammetta generosa, s Nicolò Piccini - Neapol, Teatro dei Fiorentini (1766)
  5. I matrimoni per dispetto - Neapol, Teatro Nuovo sopra Toledo (1767)
  6. La clemenza di Tito - Řím, Teatro di Torre Argentina (1769)
  7. Cajo Mario - Benátky, Teatro San Benedetto (1770)
  8. Armida - Turín, Teatro Regio (1770)
  9. Quinto Fabio - Řím, Teatro delle Dame (1771)
  10. Il barone di Rocca Antica, s Carlo Franchi - Řím, Teatro delle Dame (1771)
  11. Nitteti - Neapol, Teatro San Carlo (1771)
  12. Alessandro nell'Indie - Řím, Teatro di Torre Argentina (1772)
  13. L'amante confuso - Neapol, Teatro dei Fiorentini (1772)
  14. Pronásledovaný cizinec / La Giannetta, ossia l'incognita perseguitata - Řím, Teatro delle Dame (1773)
  15. Antigono - Benátky, Teatro San Benedetto (1773)
  16. Demofoonte - Řím, Teatro di Torre Argentina (1773)
  17. Lucio Silla - Benátky, Teatro Grimani di San Samuele (1774)
  18. "Imaginární zahradník" / La finta giardiniera - Řím, Teatro delle Dame (1774)
  19. Olimpiade - Benátky, Teatro San Benedetto (1774)
  20. Il geloso in cimento o la vedova bizzarra - Vídeň, Burgtheater (1774)
  21. La contadina incivilita - Benátky, Teatro Giustiniani di San Moisè (1775)
  22. Didone abbandonata - Benátky, Teatro Giustiniani di San Moisè (1775)
  23. L'avaro - Benátky, Teatro Giustiniani di San Moisè (1775)
  24. La vera costanza - Řím, Teatro delle Dame (1776)
  25. Montezuma - Reggio Emilia, Teatro Antico detto il Monte di pietà (1776)
  26. L'Americana in Olanda - Benátky, Teatro Grimani di San Samuele (1776)
  27. La donna instabile - Vídeň, Burgtheater (1776)
  28. Isabella e Rodrigo, o la costanza in amore - Benátky, Teatro Grimani di San Samuele (1776)
  29. Il Principe di Lagonegro, ossia l'innocente premiata - Florencie, Teatro degli Infuocati na Via del Cocomero (1777)
  30. La fedeltà nelle angustie - Florencie, Teatro degli Immobili na Via della Pergola (1777)
  31. Il curioso indiscreto - Řím, Teatro delle Dame (1777)
  32. Gengis-Kan - Turín, Teatro Regio (1777)
  33. Adriano in Siria - Padova, Teatro Nuovo (1777)
  34. Lo sposo disperato - Benátky, Teatro Giustiniani di San Moisè (1777)
  35. La vaga Frascatana kontrastata dagli amori umiliati - Ravenna, Teatro Nobile (1777)
  36. Ezio - Benátky, Teatro Giustiniani di San Moisè (1778)
  37. Il controgenio - Řím, Teatro Valle (1778)
  38. La forza delle donne - Benátky, Teatro Giustiniani di San Moisè (1778)
  39. Azor re di Kibinga - Benátky, Teatro Giustiniani di San Moisè (1779)
  40. Kleopatra - Milán, Teatro alla Scala (1779)
  41. Il matrimonio per inganno - Florencie, Teatro degli Infuocati na Via del Cocomero (1779)
  42. Amor costante - Řím, Teatro Capranica (1779)
  43. Tito nelle Gallie - Řím, Teatro delle Dame (1780)
  44. La finta cingara per amore - Benátky, Teatro San Giovanni Crisostomo (1780)
  45. I viaggiatori felici - Benátky, Teatro Grimani di San Samuele (1780)
  46. La vedova scaltra - Rovigo, Teatro Roncale (1780)
  47. Lo sposo per equivoco - Řím, Teatro Capranica (1781)
  48. L'Infante di Zamora - Paříž, Menus Plaisir per conto dell'Opera (1781)
  49. I vecchi burlati - Londýn, Haymarket (1781)
  50. Gli amanti canuti - Benátky, Teatro Giustiniani di San Moisè (1781)
  51. L'imbroglio delle tre spose - Florencie, Teatro degli Immobili na Via della Pergola (1781)
  52. Il trionfo di Arianna - Benátky, Teatro Giustiniani di San Moisè (1781)
  53. Zemira - Benátky, Teatro San Benedetto (1781)
  54. Il disprezzo - Benátky, Teatro Grimiani di San Samuele (1782)
  55. "Triumf stálosti" / Il trionfo della costanza - Londýn (1782)
  56. Le gelosie fortunate - Turín, Teatro Carignano (1783) (přidáno pro vídeňskou produkci Mozartem v květnu 1788)
  57. Issipile – Londýn, Haymarket (1784)
  58. Le due gemelle - Londýn, Haymarket (1784)
  59. La pazza per amore - Correggio, Teatro Pubblico (1785)
  60. L'Inglese v Itálii - Londýn, Haymarket (1786)
  61. "Pošetilosti žárlivců" / Le pazzie de' gelosi - Řím, Teatro Valle (1786)
  62. Creso - Řím, Teatro di Torre Argentina (1786)
  63. Sedecia - Florencie, Teatro degli Immobili na Via della Pergola (1787)
  64. L'orfanella americana - Benátky, Teatro Giustiniani di San Moisè (1787)
  65. Erifile - Lucca, Teatro Pubblico (1787)
  66. Artaserse - Řím, Teatro delle Dame (1788)
  67. I matrimoni per fanatismo - Neapol, Teatro del Fondo della Separazione di Lucri (1788)
  68. La maga Circe - Řím, Teatro Valle (1788)
  69. La gazzetta, ossia il baggiano burlato - Řím, Teatro Valle (1789)
  70. "Zenovia z Palmýry" / Zenobia v Palmiře - Benátky, Teatro San Benedetto (1789)
  71. Gli artigiani - Drážďany, Teatro della Corte Elettorale (1793)
  72. L'amor artigiano - Pavia, Teatro De' Quattro Signori Compadroni attuale Fraschini (1797)

Opery pochybného autorství

Kantáty

Kostelní hudba

oratoria

Instrumentální hudba

Poznámky

  1. ↑ Riemann G. Anfossi // Hudební slovník : Překlad z 5. německého vydání / ed. Yu. D. Engel , přel. B. P. Yurgenson - M. : Hudební nakladatelství P. I. Yurgenson , 1901. - T. 1. - S. 44.
  2. ↑ Databáze českého národního úřadu
  3. ↑ 1 2 Archivio Storico Ricordi - 1808.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie