Arakčejevščina je termín používaný k označení systému vojenských a policejních opatření a reforem v Ruské říši v 1. čtvrtině 19. století , zejména vytváření vojenských osad . V literatuře je tento termín často používán v negativním světle, označující výrazná omezení svobod civilního obyvatelstva Ruské říše v první polovině 19. století a silový charakter veřejné správy. Pochází ze jména hlavního iniciátora reforem, generála dělostřelectva hraběte A. Arakčeeva (1769-1834).
Vojenská opatření Arakčeeva spočívala v přidělení dělostřeleckých jednotek nezávislým formacím, zavedení nových stanov, stavů a zásad armádního vybavení a řízení, divizní organizace armády, vytvoření náborového skladu, zavedení nejnovějších typů zbraní atd.
V roce 1818 připravil Arakčejev jménem císaře Alexandra I. tajný projekt na osvobození nevolníků, který však nebyl realizován. V roce 1819 Arakčejev, náčelník vojenských osad, kde se zemědělské práce snoubily s nemilosrdným vojenským drilem, zavedl přísný režim a přísnou regulaci všech aspektů života v osadách, což vyvolalo četné nepokoje a povstání.
V předrevoluční historiografii se pod vlivem negativních hodnocení jeho činnosti ze strany Arakčejevových současníků vytvořil kritický pohled na arakčeevismus. V sovětské historické vědě byl termín Arakčejevščina často používán v širokém smyslu k označení despotismu autokratického režimu v Rusku obecně. V moderní ruské historiografii byla předchozí hodnocení akcí Arakcheevshchina ve vojenské sféře revidována, některá z nich jsou považována za pozitivní.
Při psaní tohoto článku byl použit materiál článku „ ARAKČEEVŠČINA “ (autor O.V. Yas) z Encyklopedie dějin Ukrajiny , dostupný pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 Unported .