Armina

Armina („Dům Togarmy “) – první starověký arménský stát, který vznikl na Horním Eufratu v roce 630 př. n. l., později se stal součástí Achajmenovské říše a byl rozdělen do dvou satrapií [1] [2] [3]

Historie

V XII př. Kr. E. v přítoku začalo stěhování indoevropských kmenů Mushků, které na jedné straně vytvářely svá knížectví a na druhé se usazovaly na územích místních států. Mushki, menšina v regionu, žila několik staletí vedle Hurrianů, Aratů, Khets a Luwians. Postupem času jazyk menšiny Mush (protoarménština) přijala okolní většina, na kterou začala přecházet. Tedy postupně, do první poloviny 1. tisíciletí př. Kr. V důsledku složitého procesu míšení Mushki s početnějšími Hurriany, Urartiany, Luviany a Semity se formoval arménský lid. Zpočátku bylo centrem koncentrace starověkých Arménů pozdněhitské království Melitene s hlavním městem Melide, které se v urartských zdrojích nazývalo Hatti (Ḫāti) . V roce 630 v důsledku invaze Skythů a možná i s jejich účastí přešla moc v Melidě do rukou arménské dynastie Jervandidů. Tak vznikl první arménský stát, který si ponechal dřívější název Hatti (odtud vlastní jméno Arménů (Հայք (hay-kʿ)) [4] ), ale ostatním známý jako Armina . V 7.-6. století př. n. l. Armina výrazně rozšířila své území, ale po sérii střetů s Médií uznala závislost nejprve na ní a poté na Médech, kteří nahradili Achajmenovu říši. V roce 522 př. n. l. se proti nim Arméni vzbouřili, ale byli poraženi. V důsledku toho byla Armina rozdělena do dvou satrapií [3] . Yervandidové, kteří byli místní dynastií arménského původu, zůstali vládci jako satrapové [5] . Po pádu Achajmenovské říše zástupci dynastie obnovili arménskou státnost a začali vládnout samostatně [6] (viz Yervandid Armenia )

Poznámky

1. ↑ Dějiny východu. V 6. dílech T. 1. Východ ve starověku / Ch. redol. : I90 R.B. Rybakov (předchozí ... [Ed. V.A. Yakobson]. - M: Vost. Lit., 2002. - 688 s. str. 331
2. ↑ Dějiny starověkého východu. Editoval Kuzishchin V.I., M., 2003. - 497 s. - strana 176Původní text  (ruština)[ zobrazitskrýt] Nicméně na konci 7. stol. před naším letopočtem e . je zaznamenán vývoj bývalého pozdně chetitského království Melid-Kammanu (Melid Hatti). V předchozích staletích byla jedním z center formování arménského národa a nyní, s nástupem arménské dynastie k moci, se mění v první starověké arménské království (Armina, Arménie; tento název zřejmě pochází z Arme, doslova „aramejská země“ – hraniční jihovýchodní oblast nově vzniklého státu). Následně Armina vstoupila do středních a perských mocností. Na počátku století VI. před naším letopočtem e . zde vzniklo samostatné starověké arménské království, které se pak spolu s dalšími oblastmi bývalého urartijského státu stalo součástí perského státu. Vláda Persie široce zapojila místní šlechtu do správy satrapií a její představitelé jejím jménem vybírali tribut. Vládci jedné ze satrapií byli zástupci starověké arménské šlechty – Jervandidové (v řeckém přenosu Orontides). Prameny všemožně zdůrazňují jejich úzké spojení s perským královským domem: podle dostupných informací byl Jervand I. dokonce ženatý se sestrou Artaxerxa II. Kultura a život satrapa a jeho doprovodu také sledovaly perské vzory. V Erebuni byly urartijské budovy přestavěny tak, že tvořily velkou třicetsloupovou síň – napodobeninu královských obřadních síní Persepolis a Súsy. Urartiánské chrámy se přeměňují na chrámy ohně achajmenovského typu. Starověká íránská náboženská víra, a zejména zřejmě zoroastrismus, má významný dopad na starověkou Arménii. Masová lidová kultura však do značné míry navazuje na urartijské tradice. Armavir, který se nachází na území dřívějšího urartianského centra, se stal hlavním městem jervandidských dominií. Kulturní a obchodní vazby se rozšiřují – při vykopávkách Erebuni byly nalezeny řecké mince z 5. století před naším letopočtem. před naším letopočtem e . V satrapii ovládané Jervandidy a na sousedních územích pokračoval rozvoj otrokářských vztahů. Vyznamenaní otroci – zajatci a tzv. domácí otroci, tzn. e . otroky narozené nesvobodným rodičům. Po rozpadu perského státu ve 4. stol. před naším letopočtem e . vládce Arménie Jervand III se prohlásil králem. V důsledku toho vznikl nezávislý starověký arménský stát.
3. ↑ 1 2 A. Nemirovskij, V. Nikišin, I. Ladynin, S. Novikov. Arménská vysočina v 1. tisíciletí př. Kr e.: Urartu, Armina (staroarménské království), kartvelské státy // Historie starověkého světa. Východ, Řecko, Řím. - M .: Slovo. - S. 79. - 364 s.Původní text  (ruština)[ zobrazitskrýt] Pozdně chetitské království s hlavním městem v Melidě u Horního Eufratu, oficiálně nazývané „Hatti“, se postupem času stalo hlavním centrem koncentrace starých Arménů. Zřejmě během invaze Skythů (asi 630 př. n. l.) a nikoli bez jejich účasti, přešla moc v Melidě na arménskou dynastii Jervandidů. Tak bylo vytvořeno první starověké arménské království, které si ponechalo staré jméno „Hatti“ (odtud vlastní jméno Arménů je „hi-k“) a známé svým sousedům jako „Armina“ (odtud obvyklé starověké „ Arménie“), podle názvu jedné z jejích pohraničních oblastí Arme (Arme zase dostala své jméno od skupiny Aramejců, kteří sem přišli během své velké migrace ze Sýrie do horního toku Tigridu ve 2. čtvrtletí - uprostřed r. 11. století před naším letopočtem). Koncem 7. - začátkem 6. stol. před naším letopočtem e., během období usazování Médů na Arménské vysočině, Armina rozšířila své území na východ na úkor umírajícího Urartu, ale po několika střetech musela konečně uznat svou závislost na Médii a poté na Achajmenovci. Po povstání v roce 522 př.n.l. E. Armina byla poražena a Peršany proměněna v satrapii.
4. ↑ Dyakonov I.M. Malá Asie a Arménie kolem roku 600 př. Kr a severní tažení babylonských králů // Bulletin starověké historie. - Moskva: Nauka, 1981. - č. 2. - S. 34-63.
5. ↑ Simon Payaslian. Historie Arménie od počátků do současnosti . - PALGRAVE MACMILLAN, 2007. - S.  8 -9. — ISBN 9780230608580 .Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Rozsáhlá administrativní struktura Mediánské říše se stala vysoce decentralizovanou, což umožnilo satrapům neboli místním guvernérům široký prostor při správě jejich území. Členové místní dynastie Ervanduni arménského původu sloužili jako satrapové v oblasti jezera Van a podíleli se na ekonomických, kulturních a vojenských záležitostech říše Medina. Obzvláště významná byla schopnost Ervandunisů zmobilizovat značnou pracovní sílu pro vojenská tažení proti zchátralé asyrské monarchii na jihu, v procesu posilování vlastní politické a vojenské základny v oblasti.
6. ↑ George Boumoutian. Stručné dějiny arménského lidu. - Mazda Publishers, 2006. - S. 20. - 517 s. — ISBN 1568591411 .Původní text  (anglicky)[ zobrazitskrýt] Ještě před několika desetiletími se věřilo, že první arménská dynastie se objevila až na začátku druhého století před naším letopočtem. Existují však nové důkazy o dřívější rodině, Yervanduni (Orontid/Eruandid/Yervandian), která vládla v Arménii jako guvernéři jmenovaní Médy a Peršany. Po pádu Perské říše do rukou Alexandra Velikého začali jervandunští guvernéři jednat autonomně. Ačkoli někteří věří, že Jervandunové byli urartijského původu, jejich pozadí není známo. Byli pravděpodobně spojeni, ať už pokrevním nebo sňatkem, s perskou královskou rodinou. Je možné, že pokud ne Arméni sami, Jervandunové se nakonec s Armény oženili. Termín Yervanduni je odvozen z Yervand, jméno nejméně čtyř guvernérů. O Jervanduních se toho moc neví. Postupné dynastie a invaze vyhladily většinu kultury Arménie v tomto období. V tureckém Nemrud Dagh se však na pamětním pomníku z prvního století př. n. l., který nechal postavit vládce z Commagene, který byl příbuzný Jervandunům, zmiňuje řada jeho jervandunských předků, kteří vládli Arménii.