Lajos Astalos | |
---|---|
visel. Asztalos Lajos | |
země |
Rakousko-Uherské království Jugoslávie Maďarsko |
Jméno při narození | visel. Asztalos Lajos Ferenc Ignac Maria [1] |
Datum narození | 29. července 1889 |
Místo narození | Pécs , Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 30. října 1956 (ve věku 67 let) |
Místo smrti | Budapešť , Maďarsko |
Hodnost | mezinárodní mistr ( 1950 ) |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Lajos Astalos ( maďarsky Asztalos Lajos ; 29. července 1889 , Pécs - 30. října 1956 , Budapešť ) - maďarský šachista , mezinárodní mistr (1950), mezinárodní arbitr (1951). Viceprezident Maďarského šachového svazu (1947-1956), aktivní člen FIDE a tajemník její kvalifikační komise. Šachový spisovatel. Národní mistr od roku 1912: umístil se na 2. místě na turnaji Maďarského šachového svazu v Temesváru . Ve stejném roce vyhrál zápas proti Ball (+5 −3 =2). V roce 1913 vyhrál turnaj mistrů v Debrecínu před R. Retim a D. Breuerem . Na mezinárodním turnaji na památku R. Kharuzka ( Kashau , 1918) - 5. místo.
Po první světové válce žil v Jugoslávii . Úspěšně účinkoval na OH 1927 a 1931 (jako součást jugoslávského týmu) a na řadě mezinárodních turnajů: Gyor (1924) - 3.; Bardejov (1926) - 3.; Kecskemét (1927) - 4.; Lublaň (1938) - 5.-7.místa.
Od roku 1942 v Maďarsku se nadále účastnil soutěží: Diosgyor (1943) - 3.; Koložvar (1943) - 4.; Debrecín (1948) - 3. místo (poslední vystoupení v soutěžích).
Od roku 1949 se věnoval společenské, pedagogické a literární činnosti v oblasti šachu. Autor řady šachových knih, četných článků a překladů sovětských šachových publikací.
V letech 1958-1971 se v Maďarsku konaly memoriály Astalos .
![]() | ||||
---|---|---|---|---|
|