Útok na demonstraci Hazara v Kábulu (2016) – teroristický útok z 23. července 2016 . Dvojitý výbuch ve čtvrti Deh Mazang v Kábulu v Afghánistánu zabil nejméně 80 lidí a 231 zranil při pokojné demonstraci. K útoku se přihlásilo hnutí Islámský stát (ISIS) , které později své tvrzení stáhlo. Útok se stal nejmasivnějším od roku 2001 .
Hazarové jsou třetí (podle jiných zdrojů čtvrtá) etnická skupina v Afghánistánu, většinou šíitští muslimové , tvoří asi 10 % populace. Často jsou diskriminováni sunnitskou většinou.
Přenosové vedení určené k poskytování elektřiny do regionů Afghánistánu a financované Světovou bankou se mělo táhnout podél trasy „Turkmenistán-Uzbekistán-Tádžikistán-Afghánistán-Pákistán“ přes průsmyk Salang a obejít nejméně rozvinuté oblasti Hazarejatu. .
V květnu 2016 vytvořili aktivisté Hazara koordinační skupinu Hnutí za osvícení (Dari) a postavili se proti rozhodnutí vlády. Počínaje 16. květnem 2016 se v Kábulu a dalších částech Afghánistánu konaly pochody Hazara. Dialog mezi vládou a demonstranty nepřinesl výsledky. V důsledku toho došlo 23. července 2016 k velké pokojné demonstraci. Průvod začal na západě Kábulu kolem 07:00 a skončil na náměstí Deh Mazang. Cestu demonstrantů blokovaly kamiony a instalované přepravní kontejnery. Demonstranti se rozhodli postavit stanové městečko u zdí vládních budov.
Vládní představitelé varovali organizátory protestu před hrozbou teroristického útoku.
Ve 14:30 dva sebevražední atentátníci ISIS odpálili své výbušniny v davu demonstrantů. Výbušné zařízení jednoho z nich nefungovalo. Třetího teroristu bezpečnostní složky zlikvidovaly poté, co se nepodařilo odpálit výbušninu. Podle organizátorů protestu - vůdců hnutí Roushnai, bylo iniciátorem útoku vedení země v osobě prezidenta Ašrafa Ghaního .
24. červenec 2016 byl v Afghánistánu vyhlášen dnem státního smutku. Na památku obětí bylo náměstí Deh Mazang přejmenováno na „Náměstí mučedníků osvícení“.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun a vedoucí asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) Tadamichi Jamamoto důrazně odsoudili útok na pokojnou demonstraci v Kábulu a označili jej za „opovrženíhodný zločin“.
Předseda 70. zasedání Valného shromáždění OSN Mogens Lukketoft označil brutální vraždu za následek občanské války a extremismu.