Auramin

auramin
Všeobecné
Systematický
název
auramin
Chem. vzorec C17H22Cl _ _ _ _N 3
Fyzikální vlastnosti
Molární hmotnost 303,83 g/ mol
Tepelné vlastnosti
Teplota
 •  tání rozklad, >250 °C
Klasifikace
Reg. Číslo CAS [2465-27-2]
PubChem
Reg. číslo EINECS 219-567-2
ÚSMĚVY   CN(C)C1=CC=C(C=C1)C(=N)C2=CC=C(C=C2)N(C)C.Cl
InChI   InChI=1S/C17H21N3.ClH/cl-19(2)15-9-5-13(6-10-15)17(18)14-7-11-16(12-8-14)20(3) 4;/h 5-12,18H, 1-4H3; 1HKSCQDDRPFHTIRL-UHFFFAOYSA-N
CHEBI 51876
ChemSpider
Údaje jsou založeny na standardních podmínkách (25 °C, 100 kPa), pokud není uvedeno jinak.
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Auramin  je organická sloučenina , diarylmethanové bazické barvivo s chemickým vzorcem C 17 H 22 ClN3 . _ Vyznačuje se čistě žlutou barvou, má karcinogenní vlastnosti, v souvislosti s nimiž byla ukončena jeho výroba v SSSR .

Synonyma: Auramin O , Basic Yellow 2 , CI 41000 , CI 655 [1] .

Fyzikální vlastnosti

Maximum dlouhovlnného absorpčního pásma se nachází na λ max = 420 nm. Druhý dlouhovlnný absorpční pás v důsledku větvení chromoforového systému leží v UV oblasti λ max = 372 nm a neovlivňuje barvu.

Chemické vlastnosti

Auramin není odolný proti hydrolýze, vlivem vody se při teplotách nad 70°C mění na Michlerův keton (viz níže), proto je barvení Auraminem možné při teplotách nepřesahujících 50-60°C. Kationt barviva je zadržován na barevném substrátu amfoterního (proteinová a polyamidová vlákna) nebo kyselého (acetátová, polyesterová, celulózová vlákna s taninovou skvrnou) charakteru především díky iontové interakci s kyselými - sulfo- a karboxylovými - skupinami materiálu.

Získání

Auramin se získává reakcí bis(dimethylamino)derivátů benzofenonu nebo thiobenzofenonu s amoniakem nebo amonnými solemi.

Například fosgenací N,N-dimethylanilinu vzniká Michlerův keton , který se pak fúzuje s chloridem amonným v přítomnosti bezvodého ZnCl2 .

Další metoda spočívá v kondenzaci dimethylanilinu s formaldehydem a následným zahřátím výsledného difenylmethanového derivátu na 160-200 °C v proudu suchého amoniaku se sírou a suchého NH 4 Cl v přítomnosti velkého množství suchého NaCl. NaCl v množství 10 dílů na 1 díl substituovaného difenylmethanu vytváří vyvinutou kontaktní plochu činidel s plynným amoniakem.

Původně vzniklý thioanalog (tj. rozdíl v atomu síry místo kyslíku) Michlerova ketonu dále reaguje s NH 3 a chloridem amonným.

Poznámky

  1. Venkataraman, 1957 , str. 805.

Literatura