Bakocevič, Alexandr

Alexandr Bakocevič
Aleksandar Bakochević
Předseda Národního shromáždění Republiky Srbsko
5. června 1991  – 25. ledna 1993
Předchůdce	Slobodan Unkovič
Nástupce	Zoran Lilic
Narození	8. listopadu 1928 Uzice , Království Jugoslávie( 1928-11-08 )
Smrt	13. ledna 2007 (78 let) Bělehrad , Srbsko( 2007-01-13 )
Manžel	Radmila Bakočević [d]
Zásilka	Svaz komunistů Jugoslávie Socialistická strana Srbska
Vzdělání	Právnická fakulta Univerzity v Bělehradě [d]
Ocenění
Hodnost	generálmajor

Alexander Bakochevic ( Srb. Aleksandar Bakocheviћ ; 8. listopadu 1928 , Užice , Království Jugoslávie - 13. ledna 2007 , Bělehrad , Srbsko ) - jugoslávský srbský státník, předseda Národního shromáždění Republiky Srbsko (1991-1993).

Životopis

Narozen v rodině učitele. V roce 1957 promoval na Právnické fakultě Univerzity v Bělehradě . Člen CPY od roku 1948

Jako organizátor mládeže zasvětil většinu své činnosti práci v oblasti kultury, byl zvolen členem bělehradského městského výboru Komunistické strany Srbska a členem předsednictva Ústředního výboru Lidové mládeže Srbska. (1950-1958). Byl vedoucím mládežnické kulturní a umělecké společnosti „Ivo Ribar“, tajemníkem kulturní a vzdělávací společnosti Srbské socialistické republiky (1958-1962) a od roku 1962 ředitelem moderního satirického divadla „Hanba na Terazijamě“ .

Poté přešel k sociální a politické práci:

• 1963-1967 - předseda komise pro ideologickou a politickou práci Socialistického svazu pracujícího lidu Srbska ,
• 1967-1969 - předseda bělehradské městské pobočky Socialistického svazu pracujícího lidu Jugoslávie,
• 1964-1968 - místopředseda Výkonné rady Socialistické republiky Srbsko pro kulturu a vzdělávání. V této pozici obhajoval oživení srbských kulturních a duchovních tradic,
• 1974-1978 - generální ředitel tiskové agentury Tanyug , předseda jugoslávského mírového výboru,
• 1978-1980 — šéfredaktor a generální ředitel nakladatelství Politika,
• 1980-1984 - předseda Rady Journal of International Politics,
• 1986-1990 - Předseda zastupitelstva města Bělehradu, v roce 1989 byl zvolen členem prezidia Socialistické republiky Srbsko.

Od roku 1965 byl zvolen členem Ústředního výboru Svazu komunistů Srbska, od roku 1969 poslancem Shromáždění Socialistické republiky Srbsko.

V roce 1990, po rozpadu Svazu komunistů, byl jedním ze zakladatelů Socialistické strany Srbska . V prvních demokratických parlamentních volbách byl zvolen poslancem. V letech 1991-1993 Byl předsedou Národního shromáždění Republiky Srbsko. V roce 1994 byl jmenován soudcem Ústavního soudu Jugoslávie.

V letech 1989-1996 byl prezidentem Národního olympijského výboru Jugoslávie, v této funkci vedl jugoslávskou delegaci na olympijských hrách v Atlantě (1996).

V roce 1996 přerušil politické vztahy se Slobodanem Miloševičem a odešel z politického života. Při bombardování Jugoslávie silami NATO v roce 1999 působil v generálním štábu jugoslávské armády a byl povýšen do hodnosti generálmajora.

Byl autorem četných prací z oblasti politologie a kultury, publikoval také knihy – „Kulturní cesty“, „Lidový osvobozenecký boj“ a „Mezinárodní situace Jugoslávie“.

Byl ženatý se slavnou operní pěvkyní Radmilou Bakovičovou, se kterou měl dceru Margaretu.

Ocenění a tituly

Byl vyznamenán Řády republiky a práce I. stupně.

Zdroje

• Jugoslávská moderna - Ko јe ko u Jugoslávie. Chronometar, Bělehrad 1970. roč.
• Ko је ko u Srbsko 1991. Bibliofon, Beograd 1991. roč.
• Ko јe ko u Srbsko 1995. Bibliofon, Beograd 1995. roč.

Tematické stránky	olympiády
V bibliografických katalozích	CONOR : 81825891 ISNI : 0000 0000 4344 9968 LCCN : no93028062 VIAF : 31569055 WorldCat VIAF : 31569055