Vladislav Bartoševskij | |||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Władysław Bartoszewski | |||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||
ministr zahraničních věcí Polska | |||||||||||||||||||||
30. června 2000 – 19. října 2001 | |||||||||||||||||||||
Předseda vlády | Jerzy Buzek | ||||||||||||||||||||
Prezident | Alexandr Kwasniewski | ||||||||||||||||||||
Předchůdce | Bronislaw Geremek | ||||||||||||||||||||
Nástupce | Wlodzimierz Cymoshevich | ||||||||||||||||||||
ministr zahraničních věcí Polska | |||||||||||||||||||||
7. března – 22. prosince 1995 | |||||||||||||||||||||
Předseda vlády | Jozef Oleksy | ||||||||||||||||||||
Prezident | Lech Walesa | ||||||||||||||||||||
Předchůdce | Andrzej Olechowski | ||||||||||||||||||||
Nástupce | Dariush Rosati | ||||||||||||||||||||
Narození |
19. února 1922 [1] [2] [3] […] Varšava,Polská republika |
||||||||||||||||||||
Smrt |
24. dubna 2015 [4] (ve věku 93 let)nebo 25. dubna 2015 [5] (ve věku 93 let) Varšava,Polsko |
||||||||||||||||||||
Pohřební místo | |||||||||||||||||||||
Manžel | Zofia Bartoszewska [d] a Antonina Mijal [d] | ||||||||||||||||||||
Děti | Władysław Teofil Bartoszewski [d] | ||||||||||||||||||||
Zásilka | |||||||||||||||||||||
Vzdělání | |||||||||||||||||||||
Postoj k náboženství | latinská církev [5] | ||||||||||||||||||||
Ocenění |
|
||||||||||||||||||||
Druh armády | Domácí armáda | ||||||||||||||||||||
bitvy | |||||||||||||||||||||
Vědecká činnost | |||||||||||||||||||||
Vědecká sféra | historik | ||||||||||||||||||||
Místo výkonu práce | |||||||||||||||||||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Władysław Bartoszewski ( polsky Władysław Bartoszewski [ vwaˈdɨswaf bartɔˈʂɛfskʲi] poslouchejte ; 19. února 1922 [6] , ministr zahraničních věcí [7] - 24. dubna 2015 , tamtéž [8] ) - polský historik , publicista Polsko (1995), laureát titulu Spravedlivý mezi národy institutu Yad Vashem ( Izrael ) [9] .
Narozen v rodině zaměstnance banky [10] [11] . V roce 1939 absolvoval střední školu ve Varšavě . Po útoku nacistického Německa na Polsko pracoval jako zřízenec: nejprve ve službě civilní obrany města a poté [* 1] v nemocnici. Byl zaměstnancem Polského Červeného kříže [12] .
V září 1940 [* 2] byl 18letý Vladislav [12] [13] zadržen a poslán do koncentračního tábora Osvětim [11] , kde strávil 199 dní [14] [* 3] . Vydáno v dubnu 1941 [* 4] , díky úsilí polského Červeného kříže [12] [7] . Z tábora byl propuštěn těžce nemocný [11] .
Poté studoval polskou filologii na podzemní humanitní fakultě Varšavské univerzity [15] a pracoval v informačním oddělení Úřadu pro informace a propagandu Generálního štábu Domácí armády . Byl jedním ze zakladatelů podzemní židovské záchranné organizace " Zhegota ". Zúčastnil se varšavského povstání v roce 1944 jako rozhlasový propagandista. Generál domácí armády Tadeusz (Bur) Komarovsky ho uvedl do hodnosti podporučíka [15] . Člen protikomunistické organizace „Ne“, poté působil v Delegaci ozbrojených sil ve své vlasti.
V lednu 1946 začal pracovat pro Gazeta Lyudova, orgán Polské rolnické strany (PSL), a do této strany vstoupil v únoru.
V listopadu 1946 byl zatčen státní bezpečností a vězněn až do července 1948 [6] , kdy byl případ odložen [* 5] . V prosinci 1949 byl znovu zatčen a odsouzen k 8 letům vězení na základě falešného obvinění ze špionáže. V roce 1954 byl pro nemoc propuštěn [* 6] . V roce 1955 byl rehabilitován [* 7] , začal pracovat jako historik a publicista.
Byl členem redakční rady tří polských publikací („Lyudova’s Newspaper“, „Capital“ a „ Tygodnik povshekhna “) [15] . V letech 1963-1981 ilegálně spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa . Od roku 1978 do roku 1981 byl profesorem společnosti Science Courses Society . V letech 1972-1983 byl generálním sekretářem Polského PEN klubu [* 8] . Spolupracoval s Polskou nezávislou dohodou , opoziční organizací intelektuální elity.
V roce 1980 se Bartoszewski stal členem opozičního odborového svazu Solidarita . Po zavedení stanného práva v prosinci 1981 byl znovu zatčen (do dubna 1982).
V 80. letech působil jako hostující profesor na vysokých školách v Bavorsku [15] .
V letech 1990-1995 byl polským velvyslancem v Rakousku [8] [15] .
V roce 1995 a od roku 2000 do roku 2001 - ministr zahraničních věcí Polska [15] .
Od roku 2001 působil jako předseda Rady na ochranu paměti boje a mučednictví [8] , státní organizace, která se věnuje udržování paměti historických událostí, které ztělesňují „boj a mučednictví polského lidu“.
Od roku 2007 působil jako státní tajemník v úřadu předsedy Rady ministrů.
Rytíř vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského . Čestný občan Izraele .
Zemřel 24. dubna 2015 ve Varšavě . Byl pohřben v Aleji zasloužilých na vojenském hřbitově v Powazkách .
Autor asi 40 knih a 1200 článků.
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie | ||||
|
Liberty Knight Award | Vítězové|
---|---|
|