Fanzaman Battal | |
---|---|
Datum narození | 16. února 1939 |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 4. srpna 2015 [1] (ve věku 76 let) |
občanství (občanství) | |
obsazení | novinář , spisovatel , satirik |
Fanzaman Battal (literární pseudonym Fanzaman Saitbattalovich Saitbattalov ) (16. února 1939, Urusovo – 4. srpna 2015, Kazaň ) – tatarský satirik spisovatel.
Narozen 16. února 1939 ve vesnici Urusovo , okres Menzelinsky v Republice Tatarstán. Jeho otec, jako duchovní a prosperující rolník, byl v letech kolektivizace několikrát potlačován a v roce 1948 byl s manželkou vyhnán z vesnice k výkonu trestu. Do osiřelé rodiny navíc pronikly spalničky a mladší bratři a sestry Fanzamanové odcházeli jeden po druhém do jiného světa. Fanzaman zůstal sám. Byl poslán do sirotčince Kuzembetevského, který se nachází ve stejné oblasti. Zde Fanzaman pokračoval ve studiu, které začalo ve své rodné vesnici.
Po Stalinově smrti se Fanzamanovi rodiče vrátili domů na základě amnestie. Poté, co vzali svého syna ze sirotčince, přestěhovali se do města Menzelinsk .
V roce 1957 Fanzaman vystudoval střední školu a začal pracovat pro místní noviny jako literární přispěvatel. O rok později byl povolán do armády. Sloužil na Ukrajině v dělostřeleckých jednotkách. Po armádě v letech 1961-1971 F. Battal pracoval v okresních novinách Menzelinskij, Sarmanovskij, byl redaktorem novin „Tan“ v okrese Kaltasinskij v Baškirii. V letech 1972-1983 žil v Nižněkamsku, pracoval jako předseda městské rady lidových poslanců, ředitel parku kultury a atrakcí a redaktor novin.
V roce 1984 se F. Battal s rodinou přestěhoval do Kazaně . Byl pozván do Tatarského rozhlasového výboru, kde asi deset let vedl rozhlasové zprávy. V letech 1993-1997 pracoval jako redaktor knižního nakladatelství Tatar. Od roku 1998 se F. Battal věnuje pouze literární a tvůrčí činnosti.
F. Battal je široké veřejnosti znám jako satirik a publicista. Jeho četné satirické a humorné povídky, publicistické články k aktuálním otázkám společenského a politického života republiky mu vynesly pověst důsledného bojovníka za spravedlnost a demokracii ve věcech národnostní politiky tatarského lidu. Byl aktivním účastníkem národně osvobozeneckého hnutí devadesátých let v boji za suverenitu republiky, ve svých článcích horlivě hájil politická práva lidu na samostatný rozvoj.
F. Battal je autorem osmi knih vydaných v tatarštině: „Sakalina ut kapsa“ (1990), „Beznen suret“ (1993), „Gonakh shomlygy“ (1993), „Baka da bata“ (1995), „ Sigezenche ozhmah "(1999), "Yulyn belgen adashmas" (2000), "Sonargan yaz" (2001), "Gomerlek Miras" (2005). Píše také satirickou poezii.
Člen Svazu spisovatelů Tatarstánu od roku 1990.
Byl editorem sborníku „Ak ve kara“ (úvodní slovo redaktora z roku 1995, kniha vyšla v roce 1998).
V roce 2012 mu byla udělena cena Gamila Afzala