Běloslav Bulharský

Běloslav Bulharský
Královna Srbska
1234–1243 _ _
Předchůdce Anna Angelina Komnena Dukina
Nástupce Elena Anzhuyskaya
Narození XIII století
Smrt XIII století
Rod Aseni
Otec Ivan Asen II
Matka Anna Anisia [d]
Manžel Štefan Vladislav I
Děti synové Stefan a Deza, dcera

Beloslava Asenina ( XIII století - XIII století ) - Bulharská princezna, srbská královna v letech 1234-1243 jako manželka krále Stefana Vladislava I.

Životopis

Beloslava byla dcerou cara Ivana Asena II z Bulharska a jeho první manželky Anny (náboženské jméno Anisia), zmíněné v Synodikonu bulharské církve. Pár měl další dceru - Marii - která se provdala za Manuela z Epiru . Je možné, že Beloslava a její sestra Maria byly nemanželské děti Ivana Asena, protože jeho první manželství s Annou nebylo uznáno bulharskou pravoslavnou církví . O urozeném původu jeho dcer nebylo pochyb, a tak byly obě provdány za muže královské krve.

Po bitvě u Klokotnice Bulharsko ovládlo Balkán a Beloslava se provdala za srbského prince Stefana Vladislava . Sňatek zařídil jeho strýc Rastko Nemanjić s cílem zajistit dobré vztahy mezi Srbským královstvím a Bulharskou říší.

V 1234, tah d'état v Srbsku, podporovaný Bulhary, svrhl King Stefan Radoslav , zeť a chráněnec Despota Theodore Epirus ; Na trůn nastoupil Stefan Vladislav, který byl jeho nevlastním bratrem. Novou srbskou královnou se tak stala Beloslava. Pár měl tři děti [1] [2] :

Bulharský vliv v Srbsku ustal po smrti cara Ivana Asena II během invaze Tatarů. V roce 1243 byl Stefan Vladislav sesazen svým mladším bratrem Stefanem Urosem I. a Beloslava uprchla do Ragusy . Nový srbský král trval na tom, aby byla držena pod přísným dohledem, a na oplátku dostal písemnou přísahu, že Beloslavě nebude dovoleno vrátit se do Srbska.

Brzy byl vyřešen konflikt mezi Stefanem Vladislavem I. a Stefanem Urosem I. Vladislav se po jednáních vzdal koruny a Uroš mu dovolil vládnout Zeta jako místodržitel při zachování titulu krále. Brzy se Beloslava shledala se svým manželem a také si ponechala titul královny.

Poznámky

  1. Fajfrij, 1998 .
  2. Guskova, 2014 , str. 28.

Literatura