Michail Fjodorovič Beljajev | |
---|---|
Datum narození | 1880 |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 1955 |
Místo smrti |
|
Země | Rusko → SSSR |
Vědecká sféra | psychologie |
Místo výkonu práce | Irkutská státní univerzita |
Alma mater |
Moskevský teologický seminář Irkutská státní univerzita |
Akademický titul | Doktor psychologie |
Akademický titul | Profesor |
Známý jako | Zájmový výzkumník psychologie |
Michail Fedorovič Beljajev ( 1880 , Ruská říše - 1955 , Irkutsk ) - ruský psycholog , doktor psychologických věd, profesor na Irkutské univerzitě .
V roce 1900 absolvoval druhé oddělení Moskevského teologického semináře ve druhé kategorii [1] .
Svou učitelskou dráhu zahájil v roce 1906 jako učitel na středních školách. V letech 1918 až 1920 vyučoval na pedagogických kurzech na Irkutské univerzitě.
V roce 1922 promoval na Pedagogické fakultě Irkutské státní univerzity . V letech 1922 až 1931 působil na Pedagogické fakultě ISU, vyučoval psychologii, logiku a pedagogiku. Byl členem Společnosti jazyka, literatury a umění, vytvořené na Pedagogické fakultě a transformované v roce 1927 ve Vědeckou společnost pro filozofii, literaturu a sociologii.
V roce 1933 vytvořil katedru psychologie a stal se jejím vedoucím, v této funkci působil až do své smrti v roce 1955.
V roce 1934 byl na univerzitě otevřen učitelský ústav s dvouletým studijním obdobím, který poskytoval neúplné vysokoškolské vzdělání. Beljajev byl jedním z organizátorů tohoto institutu. Beljajev byl jmenován zástupcem ředitele irkutského pedagogického institutu N. Voskresenského pro učitelský ústav.
Belyaev provedl výzkum v oblasti psychologie osobnosti. Studoval psychologický problém zájmu, důležitý z hlediska teoretického i praktického, zabýval se vlivem zájmů na utváření osobnostní aktivity, zvláštnostmi jejich projevů u školáků a rolí školy při výchově a převýchově zájmů. mladých lidí. V roce 1938 na toto téma obhájil dizertační práci na kandidáta pedagogických věd a pokračoval v práci na doktorské disertaci.
Zabýval se problematikou mravní výchovy školáků, psychologií utváření mravního přesvědčení a mravním chováním jedince.