Antonín Bennewitz | |
---|---|
čeština Antonín Bennewitz | |
základní informace | |
Datum narození | 26. března 1833 [1] [2] |
Místo narození |
|
Datum úmrtí | 29. května 1926 [1] [2] (ve věku 93 let) |
Místo smrti | |
Země | Rakouské císařství , Rakousko-Uhersko , Československo |
Profese | skladatel , houslista , dirigent , hudební pedagog |
Nástroje | housle |
Žánry | klasická hudba |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Antonín Bennewitz ( čes. a německy. Antonín Bennewitz ; 26. března 1833 - 29. května 1926 ) - český houslista , dirigent a hudební pedagog.
Syn Němce a Čecha. V roce 1852 absolvoval pražskou konzervatoř ve třídě Moritze Mildnera . V letech 1852-1861 byl houslistou pražského Stavovského divadla , souběžně vystupoval jako sólista v různých evropských zemích. Jako souborový interpret se zúčastnil premiéry Klavírního tria Bedřicha Smetany op. 15. 12. 1855 (s violoncellistou Juliem Goltermannem a autorem v klavírním partu); později hrál první housle ve smyčcovém kvartetu Pixis a nahradil svého učitele Mildnera u konzole [3] . Jako dirigent poprvé uvedl zejména symfonické básně Antonína Dvořáka „ Voda “, „ Polední “ a „ Zlatý kolovrat “ na polosoukromém koncertu 3. června 1896 [4] .
Od roku 1865 byl profesorem pražské konzervatoře a v letech 1882-1901 jejím ředitelem; Oficiální stránky Pražské konzervatoře nazývají období Bennewitzova vedení „zlatým časem“ [5] . Byl jedním ze zakladatelů Kammermusikvereinu, jehož národní ideály přiměly Bedřicha Smetanu ke složení jeho e-mollového smyčcového kvartetu Z mého života [6] .
K Bennewitzovým žákům patřili největší čeští hudebníci přelomu 19. a 20. století: Otakar Ševchik , Franz Lehar , Oscar Nedbal , Josef Suk , František Ondřicek , Karel Galirzh a další, ruský skladatel českého původu Andrei Kadlec
Tematické stránky | |
---|---|
Slovníky a encyklopedie |
|
V bibliografických katalozích |