Bennewitz, Antonín

Antonín Bennewitz
čeština Antonín Bennewitz
základní informace
Datum narození 26. března 1833( 1833-03-26 ) [1] [2]
Místo narození
Datum úmrtí 29. května 1926( 1926-05-29 ) [1] [2] (ve věku 93 let)
Místo smrti
Země  Rakouské císařství , Rakousko-Uhersko , Československo  
Profese skladatel , houslista , dirigent , hudební pedagog
Nástroje housle
Žánry klasická hudba
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Antonín Bennewitz ( čes. a německy.  Antonín Bennewitz ; 26. března 1833  - 29. května 1926 ) - český houslista , dirigent a hudební pedagog.

Životopis

Syn Němce a Čecha. V roce 1852 absolvoval pražskou konzervatoř ve třídě Moritze Mildnera . V letech 1852-1861 byl houslistou pražského Stavovského divadla , souběžně vystupoval jako sólista v různých evropských zemích. Jako souborový interpret se zúčastnil premiéry Klavírního tria Bedřicha Smetany op. 15. 12. 1855 (s violoncellistou Juliem Goltermannem a autorem v klavírním partu); později hrál první housle ve smyčcovém kvartetu Pixis a nahradil svého učitele Mildnera u konzole [3] . Jako dirigent poprvé uvedl zejména symfonické básně Antonína Dvořáka „ Voda “, „ Polední “ a „ Zlatý kolovrat “ na polosoukromém koncertu 3. června 1896 [4] .

Od roku 1865 byl profesorem pražské konzervatoře a v letech 1882-1901 jejím ředitelem; Oficiální stránky Pražské konzervatoře nazývají období Bennewitzova vedení „zlatým časem“ [5] . Byl jedním ze zakladatelů Kammermusikvereinu, jehož národní ideály přiměly Bedřicha Smetanu ke složení jeho e-mollového smyčcového kvartetu Z mého života [6] .

K Bennewitzovým žákům patřili největší čeští hudebníci přelomu 19. a 20. století: Otakar Ševchik , Franz Lehar , Oscar Nedbal , Josef Suk , František Ondřicek , Karel Galirzh a další, ruský skladatel českého původu Andrei Kadlec

Poznámky

  1. 1 2 3 Databáze českého národního úřadu
  2. 1 2 Archiv výtvarného umění – 2003.
  3. Bedřich Smetana . web.archive.org (26. února 2009). Datum přístupu: 20. září 2020.
  4. Černušák, Gracián; Štědroň, Bohumír; Nováček, Zdenko. Československý hudební slovník. — Státní hudební vydavatelství. — str. 83 str.
  5. Stručná historie Pražské konzervatoře Archivováno 17. února 2009 na Wayback Machine  (česky)
  6. Robin Stowell, Jonathan Cross. Cambridge společník smyčcového kvartetu . - Cambridge University Press, 2003-11-13. — 394 s. - ISBN 978-0-521-00042-0 . Archivováno 25. dubna 2021 na Wayback Machine

Literatura

Odkazy