Beardsley, Monroe

Beardsley Monroe
Beardsley Monroe
Datum narození 10. prosince 1915( 1915-12-10 )
Místo narození Bridgeport , Connecticut
Datum úmrtí 18. září 1985 (ve věku 69 let)( 1985-09-18 )
Místo smrti
Země  USA
Alma mater
Hlavní zájmy estetika [3] a filozofie jazyka [3]
Influenceři Immanuel Kant [3] , Edward Bullough [3] a Dewey, John
Ocenění Guggenheimovo společenství ( 1950 ) John Addison Porter Prize [d] ( 1939 ) člen Americké akademie umění a věd

Monroe Beardsley ( angl.  Monroe Curtis Beardsley ; 10. prosince 1915 , Bridgeport , Connecticut  - 18. září 1985 , Philadelphia , Pennsylvania ) je americký filozof umění, jedna z klíčových postav poválečné americké estetiky, hlavní představitel estetický perceptualismus (analytický empirismus). Přispěl k posílení mezinárodní prestiže americké estetiky a její autority v zemi.

Životopis

Monroe Beardsley vystudoval Yale University v roce 1936 a získal tam doktorát v roce 1939 [4] .

V roce 1958 vydal Beardsley svou první knihu Estetika: Problémy ve filozofii kritiky, která se stala nejzásadnějším přehledem světových estetických problémů, které se objevily v padesátých letech. Text podrobně rozebral hlavní otázky americké estetiky a filozofie umění, rozvinul ty nejkontroverznější otázky. Během následujících dvaceti let byla kniha mnohokrát přetištěna a stala se jedním z programových textů americké estetiky. V roce 1980 byl doplněn Postscriptem 1980: Some Old Problems in a New Perspective, kde se Beardsley opět obrátil k takovým otázkám estetiky, jako je definice a ontologie umění, estetické kvality a hodnoty, metafora, výraz, fikce, hodnotící soudy atd. Kromě toho se snažil zohlednit nejvýznamnější díla, která se v anglo-americké estetice za posledních dvacet let objevila [5] .

V Beardsleyho pozici ohledně role estetiky v moderním filozofickém systému lze rozlišit dva směry: ideu estetiky jako „metakkritiky“ a zohlednění zvláštních „estetických jevů“, jejichž ústředním bodem je přítomnost „estetický objekt“ se svými „estetickými kvalitami“. Této problematice je věnován samostatný článek „Co je to estetická kvalita?“. Na rozdíl od antiesencialistických teorií převažujících v americké estetice patřil Beardsley k umírněným antiesencialistům a zabýval se vývojem obecné definice umění. V článku "Estetická definice umění" je to formulováno takto: "umělecké dílo je něco, co je vyrobeno se záměrem dát mu schopnost uspokojit estetický zájem." Výhodný rozdíl jím uvedené definice spočívá v její axiologické neutralitě, tedy v možnosti aplikovat ji stejnou měrou na úspěšná i neúspěšná umělecká díla. Nebere však v úvahu ty objekty, které vznikly se záměrem vyvolat nikoli estetický zájem, ale např. šokový stav. Z tohoto důvodu Beardsley uměleckým dílům nepřisuzoval ani Duchampovy „readymades“, ani směr konceptuálního umění, který se v té době vyvíjel a který se stal základem kritiky perceptualismu ze strany jejich hlavních odpůrců – institucionalistů [6] .

„Estetický zážitek“ je další koncept, který Beardsley rozvíjel během své vědecké kariéry. Jednou z podmínek pro jeho získání je „silná a neustálá koncentrace pozornosti na vnímaný předmět, jeho vizuální a zvukovou strukturu“. Úzce s ním souvisí jeho pojetí „estetické hodnoty“ – jediné hodnoty, která může být pro umělecké dílo určující. Beardsley byl zastáncem úzkého vztahu mezi estetikou a uměleckou kritikou.

Poznámky

  1. ↑ Stažení dat Freebase – Google .
  2. ↑ https://plato.stanford.edu/entries/beardsley-aesthetics/
  3. ↑ 1 2 3 4 Collinson D. Biographical Dictionary of Twentieth-Century Philosophers  (anglicky) - 1996. - ISBN 978-0-415-06043-1
  4. ↑ Beardsleyho estetika (Stanford Encyclopedia of Philosophy) . Získáno 30. října 2016. Archivováno z originálu 11. prosince 2016.
  5. ↑ Americká filozofie umění: hlavní koncepty druhé poloviny 20. století. Sborník / ed. B. Dzemidoka, B. Orlová. Jekatěrinburg, Biškek, 1997. C. 130.
  6. ↑ Eseje o estetice a teorii umění / ed. N. Khrenova, A. Migunova. M., 2013. C. 204.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie