Boson (biskup ze Ženevy)

boson
lat.  boson
biskup ženevský
polovině devátého století
Předchůdce Domitian II
Nástupce Ansegiz
Smrt 9. století

Boson ( Boso ; lat.  Boson ; 9. století ) - biskup ženevský v polovině 9. století.

Životopis

Boson je jednou z hlav ženevské diecéze temného středověku , o které není známo téměř nic [1] [2] [3] .

V řadě seznamů biskupů Ženevy byl Bosonovým předchůdcem Domitian II. a jeho nástupcem Ansegis [1] [2] [4] [5] . Existence biskupa Domitiana je však nyní zpochybňována. V tomto případě by předchůdcem bosonu na biskupském stolci mohl být Altad , jehož poslední spolehlivý důkaz pochází z roku 838 [2] [6] . Protože Ansegiz byl biskupem již v roce 877, je Bozonova správa diecéze datována do poloviny 9. století. Ve středověkých seznamech vedoucích ženevské diecéze se uvádí, že Boson byl biskupem sedmnáct let a pět měsíců. Žádné další spolehlivé informace se o něm nedochovaly [1] [2] [4] [5] .

Je známo, že podle Verdunské smlouvy v roce 843 se území diecéze Ženeva stalo součástí Středofranského království Lothair I a na základě Prümské smlouvy v roce 855 do vlastnictví jeho syna Lothaira II [7]. .

Předpokládá se, že za Bozona mohl být vytvořen nejstarší ze středověkých seznamů vedoucích ženevské diecéze. V originále se nedochovala, ale informace z ní byly použity v katalogu vytvořeném v 11. století za biskupa Fridricha , který byl zahrnut do Bible uložené v katedrále sv. Petra v Ženevě [5] [8] .

Poznámky

  1. 1 2 3 Duchesne L. Fastes épiscopaux de l'ancienne Gaule. Tome I: Provinces du Sud-Est . - Paříž: Albert Fontemoing, Éditeur, 1907. - S. 229.
  2. 1 2 3 4 Besson M. Les évêques de Genève  // ​​​​Zeitschrift für schweizerische Kirchengeschichte. Revue d'Histoire Ecclesiastique Suisse. - Freiburg: Hans von Matt & C ie Verlangshandlung, 1907. - T. I . — str. 245.
  3. Boson  // Dictionnaire historique & biographique de la Suisse / Godet M., Türler H., Attinger V. - Neuchâtel: Administration du Dictionnaire historique et biographique de la Suisse, 1924. - II . — str. 250.
  4. 1 2 Fleury F. Histoire de l'Église de Genève . - Geneve: Grosset & Trembley, 1880. - Sv. I.—Str. 37-38.
  5. 1 2 3 Besson M. Recherches sur les origines des évêchés de Genève, Lausanne, Sion et leurs premiers titulaires jusqu'au déclin du VI e Siècle . - Fribourg: Librairie de l'Université, 1906. - S. 56-57.
  6. Santschi C. Genève (diecéze, évêché)  (fr.) . Dictionnaire historique de la Suisse . Získáno 13. března 2020. Archivováno z originálu dne 6. srpna 2020.
  7. Lullin P. Regeste genvois . - Geneve: Ramboz & Schuchardt, 1866. - S. 28.
  8. Gautier J.-A. Histoire de Genève des origins à l'année 1691 . - Geneve: Rey et Malavallon Imprimeurs, 1896. - Sv. I. - str. 74.