Bondare, Eleno
Stabilní verze byla zkontrolována 12. června 2022 . Existují neověřené změny v šablonách nebo .| Elena Bondarová | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| osobní informace | ||||||||||||||
| Podlaha | žena [1] [2] | |||||||||||||
| Země | ||||||||||||||
| Specializace | veslování | |||||||||||||
| Datum narození | 6. listopadu 1958 [1] [2] (ve věku 63 let) | |||||||||||||
| Místo narození |
|
|||||||||||||
| Růst | 178 cm | |||||||||||||
| Váha | 74 kg | |||||||||||||
Ocenění a medaile
|
||||||||||||||
Elena Bondar ( rom. Elena Bondar ; narozena 6. listopadu 1958 [1] [2] , neznámo ) je rumunská veslařka , která na začátku 80. let závodila za rumunský národní veslařský tým. Bronzový medailista z letních olympijských her v Moskvě , vítěz bronzové medaile z mistrovství světa, vítěz a medailista z regat národního významu.
Životopis
Elena Bondar se narodila 6. listopadu 1958.
Prvního vážného úspěchu na mezinárodní úrovni dospělých dosáhla v sezóně 1980, kdy vstoupila do hlavního týmu rumunské reprezentace a díky sérii úspěšných vystoupení získala právo hájit čest země na letní olympijské hry v Moskvě . Posádka, ve které byly i veslařky Angelica Aposteanu , Marlena Predescu-Zahoni , Rodica Fryntu , Florica Bucur , Rodica Puskatu , Ana Illuta , Maria Constantinescu a kormidelnice Elena Dobritsoiu , předvedla třetí výsledek v programu veslařských osmiček a přeskočila vpřed. posádky z východního Německa a Sovětského svazu, které dorazily do cíle první, respektive druhé - získaly tak bronzovou olympijskou medaili. Přes to všechno kvůli politickému bojkotu na těchto hrách chyběli někteří silní představitelé západních zemí jako USA, Kanada, Holandsko a v souvislosti s tím byla i celková konkurence menší.
Po olympijských hrách v Moskvě zůstal Bondar nějakou dobu ve veslařském týmu Rumunska a nadále se účastnil velkých mezinárodních regat. V roce 1981 tedy zavítala na mistrovství světa do Mnichova , odkud si přivezla další bronzovou medaili - zde v cíli podlehla atletům ze SSSR a USA. Brzy po skončení těchto soutěží se rozhodla ukončit svou sportovní kariéru [3] [4] .
Poznámky
- ↑ 1 2 3 4 Elena Bondar
- ↑ 1 2 3 Elena Bondar
- ↑ Elena Bondar Archivováno 19. února 2019 na Wayback Machine . Rumunský olympijský výbor
- ↑ Rudern–Weltmeisterschaften, Achter–Damen Archivováno 3. října 2018 na Wayback Machine . sport-complett.de
Odkazy
- Elena Bondar - olympijské statistiky na Sports-Reference.com
- Elena Bondar - profil na webu FISA (anglicky)
- Elena Bondar (anglicky) - stránka na webu Mezinárodního olympijského výboru
 Tematické stránky |
|---|