Briem, Paull

Paull Briem
isl.  Pall Briem
Celé jméno Paull Jacob Briem Eggertsson
ostrov  Pall Jakob Briem Eggertsson
Datum narození 19. října 1856( 1856-10-19 )
Datum úmrtí 17. prosince 1904 (ve věku 48 let)( 1904-12-17 )
Státní občanství  Island
obsazení sislyumadyur , amtmadyur , člen Althing
Otec Eggert Briem
Matka Ingibjorg Eiriksdouttir
Děti 5
Ocenění a ceny

Velitel Řádu Danebrog|Kavalír 1. třídy Řádu Danebrogů

 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Paudl Jakob Briem ( Isl.  Páll Jakob Briem ; 19. října 1856 – 17. prosince 1904) byl islandský sislyumadur , amtmadur a člen Althingu , který byl považován za jednoho z nejvýznamnějších lidí své doby na Islandu [1] .

Životopis

Paudl se narodil v Espihoudle v Eyjafjärdarsisla Eggertu Briemovi ( Isl. Eggert Briem ; 1811-1894 [2] ) a jeho manželce Ingibjörg Eiríksdóttir ( Isl. Ingibjörg dům Eiríksdóttir ; 18027-1 ; 18027-1 Vyrůstal v Eyjafjardarsisla, a pak od roku 1861 žil v Skagafjardarsisla, poté se jeho otec stal sislumadur tam. Mezi Paudlovi sourozenci patřili budoucí členové Althing Eirikür Briem, Günnløygur Briem a Olavür Briem a také Paullovo dvojče Elin Briem, zakladatelka Hússtjórnaskóli Reykjavíkur [1] [3] .   

První Paullovou manželkou byla v roce 1886 Kristin Guðmundsdóttir ( Isl.  Kristín Guðmundsdóttir ; 1865-1887), pár měl pouze jedno dítě. V roce 1895 se oženil s Álfheiður Helga Helgadóttir ( Isl.  Álfheiður Helga Helgadóttir ; 1868-1962), páru se narodily čtyři děti [1] [3] .

Paudl promoval na gymnáziu v roce 1878 a na univerzitě v Kodani v roce 1884 s titulem v oboru práva. Poté byl jeden rok zástupcem státního zástupce u Nejvyššího soudu v Kodani. Poté, než přijal místo státního úředníka a vrátil se na Island, získal grant od dánské státní pokladny na studium islandského práva z éry demokracie a v letech 1885 až 1886 pracoval na starověkých archivech. V roce 1885 Paudl publikoval pojednání o islandském středověkém právním řádu Grágás v Journal of the Icelandic Literary Society [1] [4] .

Po příchodu na Island byl v roce 1886 jmenován sislumadurem v Dalacisle , ale o rok později se stal advokátem u Nejvyššího soudu. V roce 1890 se stal sislumadurem v Raungaurwadlasisla a žil v Oddi a později v Aurbayer in Holt. Jako sislumsdur se Briem vyznamenal svým energickým bojem za rozvoj veřejného školství a zemědělství, zejména chovu ovcí . Byl členem Althing 1887-1892 [1] [3] .

12. září 1894 byl jmenován amtmadyurem v severovýchodním Amtu a žil v Akureyri [1] . Z jeho iniciativy vycházel v letech 1897 až 1901 na Islandu islandský ekonomický a právní časopis Lögfræðingur , jehož články většinou psal on. Paudl byl Amtmadur deset let, dokud nebyla tato pozice 1. srpna 1904 zrušena [4] .

Zimu 1899–1900 strávil v Kodani a Berlíně , kde na žádost několika členů islandského Althingu vyjednal islandskou ústavu, ale dánská vláda jeho návrh na zprostředkování neschválila. Svůj návrh na zprostředkování však předložil v roce 1901 Althingu, kde byl přijat čistě náhodou, neboť hlasy pro a proti byly rozděleny téměř rovnoměrně. Paudl svým vystoupením v Althingu zachránil islandskou pravicovou stranu před rozkolem, ale vyvolal tak silnou nespokojenost se sebou samým, že se mu podařilo stát se poslancem až v doplňovacích volbách na podzim 1904. když byl zvolen z Akureyri [4] [3] .

Na podzim roku 1904 se Paudl přestěhoval z Akureyri do Reykjavíku, kde byl jmenován generálním ředitelem Íslandsbanki, ale nějaký čas na to zemřel, aniž by měl čas vstoupit do parlamentu nebo zaujmout pozici šéfa banky [3] .

Boj za práva žen

Paudl Briem byl jedním z prvních zastánců práv žen na Islandu a 19. července 1885 přednesl přednášku s názvem „O svobodě a vzdělání pro ženy“. Přednáška zazněla na setkání ženské charity Thorvaldsensfélag a později vyšla jako brožura v nakladatelství Sigurdura Kristjaunssona v Reykjavíku [5] . Paudl ve své přednášce hovořil o historii boje za práva žen ve Spojených státech a evropských zemích a také o různých ženských aktivistkách. Mimo jiné řekl [6] :

Když mluvím o boji za svobodu žen, mám na mysli boj za osvobození žen z útlaku a otroctví - zdá se, že se to zatím nikde ve vzdělaných zemích neděje - ale stále mluvím o boji za to, aby ženy dostaly práva , dostal moc… Svoboda žen úzce souvisí s jejich vzděláním, takže to, co aktivistky nejvíce chtějí, je, aby ženy dostaly právo na vzdělání na rovném základě s muži, a pak získaly všechny pozice, které mají muži se stejnou vzdělání lze získat…

Původní text  (islandština)[ zobrazitskrýt] Þegar jeg tala um baráttuna fyrir frelsi kvenna, þá á jeg eigi við baráttu til þes að losa kvennfólk undan kúgun og þrældómi- mjer virðist að slíkt eigi sjer hvergi stað í menntuðum löndum – heldur tala jeg um baráttuna fyrir því, að kvennmenn fái rjettindi, fai vald. …Největší frelsi kvenna er menntun þeirra, því að það, sem kvennfrelsismenn æskja einna mest, er, að kvennmenn fái rjett til að geta noð menntun jafnt viđðfrelsismenn jafnt viğdfrelsismenn æskja einna mest, er, að kvennmenn fái rjett til að geta náð menntun jafnt viðfrelfenemsemen, en

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 5 6 Páll (Jakob) Briem (1856-1904) // Íslenzkar æviskrár  : frá landnámstímum til ársloka 1940: [ Island. ]  / Páll EggertÓlason. - Reykjavík : Hið íslenska bókmenntafélag, 1948. - Sv. 4. - S. 113. - 440 s.
  2. ↑ 12 Eggert Briem . Æviágrip þingmanna frá 1845 (islandština) . althingi.is . Alezingi . Získáno 16. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 16. listopadu 2021. 
  3. ↑ 1 2 3 4 5 Páll Briem . Þingtíðindi  (islandština) . althingi.is . Alezingi . Získáno 16. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 16. listopadu 2021.
  4. ↑ 1 2 3 Páll amtmður Briem (1856-1904): [ Island. ] // Þjóðviljinn. - 1904. - Sv. 18, č. 52 (29. prosince). — ISSN 1670-0929 .
  5. ↑ Atburðir - Konur og stjórnmál  (islandština) . konurogstjornmal.is . Získáno 16. listopadu 2021. Archivováno z originálu dne 7. března 2019.
  6. ↑ Pall Briem. Um frelsi og menntun kvenna : Sögulegur fyrirlestur  (islandština) . - Reykjavík: Sigurður Kristjansson, 1885. - S. 3. - 44 s.

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  V bibliografických katalozích