Budoucí čas, futurum ( lat. futurum ) je gram gramatické kategorie času , jedna z jejích modalit, popisující události a akce po okamžiku řeči.
V ruštině je budoucí čas spojen s použitím slovesa být v budoucím čase ( I will, we will; you will, you will; will ) v rámci složeného slovesa, jehož druhá část ( sloveso nesoucí sémantickou zátěž) může být pouze v nedokonavém tvaru. Pro konjunktiv je také možné použít částici „would“.
V ruštině existují dva typy budoucího času: dokonalý (srov. Future Perfect) a nedokonalý (srov. Future Simple). Budoucí perfektum označuje záměr vykonat v budoucnu nějakou akci: vyjít ven (inf.) - jdu ven (us. v.) - půjdu ven (b. v.). Budoucí dokonalý čas se tvoří přidáním předpony (you-, za-, na-, po-, s-) k přítomnému nedokonavému času slovesa (obvykle bez předpony):
Piju - piješ , stříhám - stříhám , kreslím - kreslím , jdu (létám) - jdu ( létám ), jím (hořím, jím, šiju) - jím (hořím , jím, šiju ).
Budoucí dokonalý čas může být vytvořen prostřednictvím protikladu s přítomným, který má tvar spojitého:
kop (n.v.) - kop (b.v.); Uteču (n. v.) - uteču (b. v.), zabiju (n. v.) - zabiju (b. v.).
Budoucí imperfektum označuje jednání, které bude v budoucnu dokonalé s neurčitým výsledkem: chodit – chodit – budu chodit. Tento tvar je tvořen slovesem „budu“ nebo (vzácněji) „budu“ (srov. will) a neurčitým tvarem akčního slovesa.
Tvář | Jednotka h. | Mn. h. |
---|---|---|
1l. | Budu (budu) hrát | pojďme jíst (pojďme) hrát |
2l. | budete jíst (stanete se) hrát | budete ( budete ) hrát |
3l. | bude ( bude ) hrát | bude ( bude ) hrát |
V angličtině existují specializované řečové částice : modální slovesa: will, would, will, may . Budoucí čas může být vyjádřen ve čtyřech různých aspektových formách slovesa:
V angličtině lze budoucí čas vyjádřit nejen tvary budoucího času. Používá se jak přítomný čas průběhový, tak jednoduchý přítomný čas. Nejběžnějšími a nejčastěji používanými formami budoucího času jsou Future Simple a konstrukce to be going to + Infinitiv.
Používá se pro předpověď nebo předpověď, která je založena na osobním názoru, přesvědčení (Používá se poté , co si myslím…, doufám…, jsem si jistý… ). Neexistují žádná spolehlivá fakta/důkazy na podporu předpovědi nebo prognózy.
Například: Počítám, že Liverpool vyhraje. (Řekno den před zápasem.)
Předpověď nebo předpověď je založena na spolehlivých faktech/důkazech, zřejmých, explicitních.
Například:
Není fakt (neexistují žádné důkazy, názor mluvčího je vyjádřen na základě jeho vlastního přesvědčení):
(Vsadím se) John přijde pozdě domů. Názor: Provoz je v tuto dobu vždy špatný.
Skutečnost (existují jasné důkazy o akci v budoucnu):
John přijde pozdě domů. Důkaz: Nechal vzkaz na záznamníku.
V němčině existují dva budoucí časy – Futur (jinak Futurum Ι) a Futurum ΙΙ.
Futurum Ι se tvoří takto: werden + Infinitiv . Například:
Ich werde lernen (budu studovat).K označení děje v budoucím čase se místo Futurum Ι často používá přítomný čas - pokud věta obsahuje větné členy označující budoucí čas, např. plešatý (brzy), morgen (zítra), im nächsten Jahr (příští rok) atd. ., nebo pokud je z kontextu zřejmé, že mluvíme o budoucím čase:
Jsem plešatý. Brzy se vrátím.Futurum II se tvoří z přítomného času pomocného slovesa werden a infinitivu II hlavního slovesa. Má 2 významy:
Ve francouzštině jsou 3 budoucí časy.
2.Le futur proche - blízký budoucí čas. Používá se k popisu akcí v budoucím čase, které se stanou v blízké budoucnosti. Tvoří se pomocí slovesa aller (jít). Sloveso je konjugováno v přítomném čase + hlavní sloveso v infinitivním tvaru
Je vais aller à la plage bientôt - brzy půjdu na pláž3.Le futur antérieur - předbudoucí čas se používá k popisu akcí, které se budou muset stát PŘED hlavním dějem. Tato doba má také název „minulost v budoucnosti“. Pokud jsou ve větě dvě akce a jedna z těchto akcí se stane před druhou, pak pro tuto akci použijeme předbudoucí čas. Vzdělání: pomocná slovesa être ou avoir v prostém budoucím čase + minulé příčestí.
Nous lirons ce que nous aurons écrit - Budeme číst, co napíšemeKromě toho lze budoucí čas ve francouzštině zobrazit slovy jako demain - zítra, bientôt - brzy
V moderní řečtině existují tři způsoby, jak sdělit akci v budoucnosti:
1) Mellondas Aplos
Budoucí dokonalý čas. Je tvořen částicí tha a přidáním koncovek přítomného času (enestotas) ke kmeni aoristu s přízvukem na předposlední slabice.
2) Mellondas Exacolufitikos.
Nedokonalý budoucí čas. Je tvořen částicí tha a přidáním koncovek přítomného času ke kmeni parataticos (ve skutečnosti obvyklému kmeni přítomného času).
3) Mellondas Sindelezmenos.
Budoucnost je úplná (dokonalý čas). Velmi vzácné. Je to nezbytné, aby se ukázalo, že akce v budoucnu bude dokončena nebo nastane před / do určitého / mu okamžiku / v budoucnosti. Částice tha se přidává k parakymenosu.
Slovníky a encyklopedie | |
---|---|
V bibliografických katalozích |
slovesné časy | |
---|---|