Buisson | |
---|---|
lat. Buisson | |
Charakteristika | |
Průměr | 61,3 km |
Největší hloubka | 2429 m |
název | |
Eponym | Henri Buisson (1873-1944) francouzský fyzik. |
Umístění | |
1°28′ jižní šířky sh. 112°57′ východní délky / 1,47 / -1,47; 112,95° S sh. 112,95° vd např. | |
Nebeské tělo | Měsíc |
Buisson | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Kráter Buisson ( lat. Buisson ) je velký impaktní kráter nacházející se v rovníkové oblasti na odvrácené straně Měsíce . Jméno bylo dáno na počest francouzského fyzika Henriho Buissona (1873-1944) a schváleno Mezinárodní astronomickou unií v roce 1970.
Nejbližšími sousedy kráteru jsou kráter Firsov na severu, kráter Abu 'l-Wafa a Ktesibius na severovýchodě, kráter Einthoven na jihozápadě a kráter Vesalius na jihovýchodě. Na jihovýchodě kráteru se nachází jasná vírovitá struktura [1] . Selenografické souřadnice středu kráteru 1°28′ jižní šířky sh. 112°57′ východní délky / 1,47 / -1,47; 112,95° S sh. 112,95° vd g , průměr 61,3 km 2] , hloubka 2,4 km [3] .
Kráter je středně zničený, severní část valu je nejníže. Výška šachty nad okolním terénem je 1180 m [3] , objem kráteru je 2600 km³. [3] . Dno kráterové mísy je relativně ploché, s malým hřebenem ve středu mísy. Jihovýchodní část mísy je mírně vyvýšená.
Kráter se nachází ve vzdálenosti 500 km od kráteru Mendělejev na východě a přibližně ve stejné vzdálenosti od Smithova moře na západě. Oblast, kde se kráter nachází, je vysoká, možná je tvořena kameny vyvrženými během dopadu, který vytvořil kráter Mendělejev.
Buisson [2] | Souřadnice | Průměr, km |
---|---|---|
PROTI | 0°46′ jižní šířky sh. 111°21′ východní délky / 0,77 / -0,77; 111,35 ( Buysson V )° S sh. 111,35° vd např. | 24.4 |
X | 1°24′ s. sh. 112°05′ východní délky / 1,4 / 1,4; 112,09 ( Buysson X )° N sh. 112,09° východní délky např. | 19.3 |
Y | 1°07′ s sh. 113°05′ západní délky / 1,12 / 1,12; -113,08 ( Buysson Y )° N sh. 113,08°W např. | 35.8 |
Z | 0°08′ s. sh. 113°17′ západní délky / 0,13 / 0,13; -113,29 ( Buysson Z )° N sh. 113,29 °W např. | 115,0 |