Waldmüller, Ferdinand Georg

Ferdinand Georg Waldmüller
Němec  Ferdinand Georg Waldmüller

Autoportrét. 1828
Datum narození 15. ledna 1793( 1793-01-15 ) [1] [2] [3] […]
Místo narození
Datum úmrtí 23. srpna 1865( 1865-08-23 ) [4] [1] [2] […] (ve věku 72 let)
Místo smrti
Země
Žánr krajina, portrét, žánrová malba
Studie
Styl Biedermeier
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Ferdinand Georg Waldmüller ( německy:  Ferdinand Georg Waldmüller ; 15. ledna 1793 [1] [2] [3] […] , Vídeň [5] - 23. srpna 1865 [4] [1] [2] […] , Hinterbrühl , Dolní Rakousko [6] ) je jedním z nejznámějších rakouských umělců první poloviny 19. století. Je známý jak pro své krajiny , tak pro své práce v portrétní a žánrové malbě . Známý je především jako malíř biedermeieru , který maloval idylické výjevy v předbřeznové Vídni . Waldmullerovo tvůrčí dědictví zahrnuje asi 1200 obrazů.

Životopis

V letech 1807 až 1813 Waldmüller pravidelně navštěvoval kurzy na vídeňské Akademii výtvarných umění a studoval u Huberta Maurera a Johanna Baptista Lampiho . Waldmüller se živil malováním miniatur a v roce 1811 získal místo učitele výtvarné výchovy v domě hraběte Gülaye v Záhřebu . Zde se seznámil se svou první manželkou, dvorní operní pěvkyní Katharinou Weidnerovou, sestrou portrétisty Josefa Weidnera . Svatba se konala v roce 1814. Manželé Waldmullerovi hodně cestovali do různých měst, kde Katharina vystupovala: Baden u Vídně, Brunn a Praha . Waldmüller se v této době zabýval návrhy divadelních kulis. V roce 1814 obdržela Katharina pozvání do vídeňského divadla u Korutanské brány . V roce 1818 se Waldmüller učil olejomalbě u Josefa Langeho , navíc studoval krajinu u Johanna Nepomuka Schödlbergera . Portréty zůstaly hlavním žánrem v umělcově tvorbě.

V roce 1822 se Waldmullerovy portréty zúčastnily výstavy v Akademii sv. Anna. V letech 1825 až 1844 Waldmüller podnikl několik studijních cest do Itálie. V roce 1829 získal Waldmuller místo kustoda umělecké galerie na akademii a titul profesora. V roce 1830 odjel poprvé do Paříže . V následujících letech umělec vytvořil několik krajin v Bad Ischlu, kde trávil letní prázdniny, a ve vídeňském Prátru . V roce 1835 získal Waldmuller titul radního Akademie, v roce 1836 sestavil Waldmuller spolu s dalším umělcem Josephem von Fürich katalog umělecké galerie. Waldmüllerovy vztahy s Akademií výtvarných umění se však zhoršily, protože raději psal z přírody než akademické kopírování starých mistrů.

Waldmullerovy reformní návrhy ho stály nejprve uměleckou dílnu na akademii a poté místo. Waldmüller se odloučil od své první manželky v roce 1834 a v roce 1851 se oženil s mlynářkou Annou Bayerovou . Waldmüller se v roce 1854 dostal do tíživé finanční situace a byl nucen vystavovat své práce v módním salonu své manželky. Znovu mezinárodní úspěch zaznamenal Waldmüller na výstavě v Buckinghamském paláci v Londýně v roce 1856, na výstavě dějin umění v Kolíně nad Rýnem v roce 1861, na mezinárodní výstavě umění v Londýně v roce 1862 a nakonec v roce 1864 vystřídal hněv na přízeň císař Franz . Josef I.

Nejznámějšími studenty Ferdinanda Waldmüllera jsou Hans Kanon , Anton Romako a Anton Ebert .

Paměť

Na počest Ferdinanda Georga Waldmüllera byl v roce 1913 v parku u vídeňské radnice postaven pomník od Josefa Engelharta . Na uzavřeném katolickém hřbitově Matzleinsdorf , kde je pochován Ferdinand Waldmüller, byl v roce 1923 založen park, který dostal jeho jméno. Jméno umělce je jednou z uliček ve Vídni. V roce 1932 a ke 100. výročí Waldmüllerovy smrti v roce 1965 byly vydány speciální rakouské poštovní známky.

Galerie

Poznámky

  1. ↑ 1 2 3 4 Ferdinand Georg Waldmüller // Benezit Dictionary of Artists  (anglicky) - OUP , 2006. - ISBN 978-0-19-977378-7
  2. ↑ 1 2 3 4 Ferdinand Georg Waldmüller // Encyklopedie Brockhaus  (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
  3. ↑ 1 2 Databáze českého národního úřadu
  4. ↑ 1 2 Ferdinand Georg Waldmüller  (Nizozemsko)
  5. ↑ 1 2 Wurzbach D. C. v. Waldmüller, Ferdinand Georg  (německy) // Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich : enthaltend die Lebensskizzen der denkwürdigen Personen, welche seit 1750 in den österreichischen Kronländern geboren wurden oder darin gelwirken - und 52. - S. 189.
  6. ↑ 1 2 Österreichische Akademie der Wissenschaften Rakouský biografický slovník  (německý) / Hrsg.: Österreichische Akademie der Wissenschaften - doi:10.1553/0X003A016E

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky
Slovníky a encyklopedie