Vesnice | |
Vanamõisa | |
---|---|
odhad Vanamoisa | |
59°19′49″ s. sh. 24°32′54″ východní délky e. | |
Země | Estonsko |
okres | okres Harju |
farní | Smažte |
Starší | Raiko Saar [1] |
Historie a zeměpis | |
První zmínka | 1241 |
Bývalá jména | Kergut |
Náměstí |
|
Typ podnebí | mírný |
Časové pásmo | UTC+2:00 , letní UTC+3:00 |
Počet obyvatel | |
Počet obyvatel | |
národnosti | Estonci – 94,2 % (2021) |
Úřední jazyk | estonština |
Digitální ID | |
PSČ | 76407, 76506 [2] |
kód auta | M |
Vanamõisa ( Est. Vanamõisa ) je vesnice v severním Estonsku ve farnosti Saue , okres Harju .
Na severu hraničí vesnice s vesnicí Püha , na východě s vesnicí Tutermaa , na západě s vesnicemi Alliku , Koidu a Yalgimäe , na jihu s vesnicemi Aila a Valingu a město Saue .
Hranice Vanamõisa s vesnicemi Aila, Valingu a Koidu, stejně jako s městem Saue, vede podél železnice Tallinn-Keila . Na hranici s obcí Koidu je železniční nástupiště Padula . Územím Vanamõisa protéká řeka Väena .
1976 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
229 [6] | ↗ 319 | ↗ 322 | ↘ 316 | ↘ 307 | ↗ 342 | ↗ 375 | ↗ 413 | ↗ 441 |
Podle sčítání lidu z roku 2021 žilo ve vesnici 801 lidí, z toho 753 (94,2 %) Estonců [7] .
Archeolog Mati Mandel našel na území Vanamõisy stopy osídlení, které existovalo od druhé poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu do začátku druhého [8] . Kromě osady zde byl nalezen i obětní pramen zvaný „Syeru Spring“ [9] a dva rituální kameny [10] [11] .
V roce 1913 při stavbě rozhlasové stanice byly v obci nalezeny arabské dirhamy 9.-10. století [12] .
První zmínka o obci je obsažena v dánském katastru z roku 1241. Osada v něm je uváděna pod názvem Kircotæn [13] . Tuto zemi vlastnil Jon Roth a později Ivar Tagesen, dánský politik z poloviny 13. století, který byl popraven v roce 1262. Komu obec po Tagesenovi patřila, není známo [14] .
V roce 1459 bylo ve Vanamõisa postaveno rytířské panství Kerguta ( Kerketey ) [13] , které získalo nezávislost na panství Saue v 70. letech 17. století. V 17. století patřilo panství Gastferům a Gelwigům . V XVIII - Ludwigs, Buxgevden , Brémy, Klugen a Palen . V první polovině 19. století byli majiteli panství Mohrenschildové a Stenbockové a v roce 1853 se stalo majetkem Tallinnského domu chudých. Od roku 1882 až do pozemkové reformy z roku 1919 patřilo panství majitelům panství Saue Strahlbornovi [15] .
V roce 1866 byla na základě pozemků panství Vanamõisa a Rahula vytvořena farnost Vanamõisa-Rahula, která existovala do roku 1886 a byla rozdělena na dvě farnosti [16] Samostatná farnost Vanamõisa existovala do roku 1891 [17] a byla sloučeno s farností Saue [18] .
Dne 5. prosince 1945 se obec stala součástí rady obce Saue [18] .
V sovětských dobách ve vesnici fungovala státní farma na chov dobytka [13] , poté podpůrná a orientační státní farma na pěstování zeleniny "Saue" [6] .
V současnosti se na území obce nachází největší autokemp v Estonsku [19] a venkovní centrum Vanamõisa [20] . Vesnice každoročně pořádá jeden z největších veletrhů řemesel a estonských výrobků. Veletrh má téměř 400 prodejních míst a navštíví ho asi 12 000 lidí [21] .
Osady ve farnosti Saue | ||
---|---|---|
osad | Laagri | |
vesnic |