Vanamõisa (saue)

Vesnice
Vanamõisa
odhad Vanamoisa
59°19′49″ s. sh. 24°32′54″ východní délky e.
Země  Estonsko
okres okres Harju
farní Smažte
Starší Raiko Saar [1]
Historie a zeměpis
První zmínka 1241
Bývalá jména Kergut
Náměstí
Typ podnebí mírný
Časové pásmo UTC+2:00 , letní UTC+3:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel
národnosti Estonci – 94,2 % (2021)
Úřední jazyk estonština
Digitální ID
PSČ 76407, 76506 [2]
kód auta M

Vanamõisa ( Est. Vanamõisa ) je vesnice v severním Estonsku ve farnosti Saue , okres Harju .

Geografie

Na severu hraničí vesnice s vesnicí Püha , na východě s vesnicí Tutermaa , na západě s vesnicemi Alliku , Koidu a Yalgimäe , na jihu s vesnicemi Aila a Valingu a město Saue .

Hranice Vanamõisa s vesnicemi Aila, Valingu a Koidu, stejně jako s městem Saue, vede podél železnice Tallinn-Keila . Na hranici s obcí Koidu je železniční nástupiště Padula . Územím Vanamõisa protéká řeka Väena .

Populace

Obyvatelstvo podle let
(Zdroj: farnost Saue [5] )
197620052006200720082009201020112012
229 [6] 319 322 316 307 342 375 413 441

Podle sčítání lidu z roku 2021 žilo ve vesnici 801 lidí, z toho 753 (94,2 %) Estonců [7] .

Historie

Archeolog Mati Mandel našel na území Vanamõisy stopy osídlení, které existovalo od druhé poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu do začátku druhého [8] . Kromě osady zde byl nalezen i obětní pramen zvaný „Syeru Spring“ [9] a dva rituální kameny [10] [11] .

V roce 1913 při stavbě rozhlasové stanice byly v obci nalezeny arabské dirhamy 9.-10. století [12] .

První zmínka o obci je obsažena v dánském katastru z roku 1241. Osada v něm je uváděna pod názvem Kircotæn [13] . Tuto zemi vlastnil Jon Roth a později Ivar Tagesen, dánský politik z poloviny 13. století, který byl popraven v roce 1262. Komu obec po Tagesenovi patřila, není známo [14] .

V roce 1459 bylo ve Vanamõisa postaveno rytířské panství Kerguta ( Kerketey ) [13] , které získalo nezávislost na panství Saue v 70. letech 17. století. V 17. století patřilo panství Gastferům a Gelwigům . V XVIII - Ludwigs, Buxgevden , Brémy, Klugen a Palen . V první polovině 19. století byli majiteli panství Mohrenschildové a Stenbockové a v roce 1853 se stalo majetkem Tallinnského domu chudých. Od roku 1882 až do pozemkové reformy z roku 1919 patřilo panství majitelům panství Saue Strahlbornovi [15] .

V roce 1866 byla na základě pozemků panství Vanamõisa a Rahula vytvořena farnost Vanamõisa-Rahula, která existovala do roku 1886 a byla rozdělena na dvě farnosti [16] Samostatná farnost Vanamõisa existovala do roku 1891 [17] a byla sloučeno s farností Saue [18] .

Dne 5. prosince 1945 se obec stala součástí rady obce Saue [18] .

V sovětských dobách ve vesnici fungovala státní farma na chov dobytka [13] , poté podpůrná a orientační státní farma na pěstování zeleniny "Saue" [6] .

V současnosti se na území obce nachází největší autokemp v Estonsku [19] a venkovní centrum Vanamõisa [20] . Vesnice každoročně pořádá jeden z největších veletrhů řemesel a estonských výrobků. Veletrh má téměř 400 prodejních míst a navštíví ho asi 12 000 lidí [21] .

Vanamõisa Fair

Poznámky

  1. Tuula küla  (est.)  (nepřístupný odkaz) . Saue Wald. Datum přístupu: 30. března 2014. Archivováno z originálu 11. ledna 2014.
  2. postiindeks.ee  (anglicky) . Získáno 8. prosince 2021. Archivováno z originálu 15. ledna 2019.
  3. Zemská rada - 1990.
  4. Estonské ministerstvo statistiky – 1991.
  5. Rahvastiku kasv 2005-2012  (est.)  (nepřístupný odkaz - historie ) . Saue Wald. Staženo: 29. května 2014.
  6. 1 2 Eesti nõukogude entsüklopeedia. Vanamõisa  (Est.) . Eesti Entsuklopeedia .
  7. Estonská statistika. RL21004: POČET A PODÍL Estonců PODLE MÍSTA BYDLENÍ (OSÍDLA), 31. PROSINCE  2021 . Statistická databáze .
  8. 18976 Asulakoht • Mälestised  (Est.) . Kultuurimälestiste riikliku registri a mebaas. Staženo: 30. března 2014.
  9. 18979 Ohvriallikas "Sõeru allikas" • Mälestised  (Est.) . Kultuurimälestiste riikliku registri a mebaas. Staženo: 30. března 2014.
  10. 18977 Kultusekivi • Mälestised  (Est.) . Kultuurimälestiste riikliku registri a mebaas. Staženo: 30. března 2014.
  11. 18978 Kultusekivi • Mälestised  (Est.) . Kultuurimälestiste riikliku registri a mebaas. Staženo: 30. března 2014.
  12. Helle Koppel, Evelin Poovel-Puusepp. Vanamõisa vihikud. - Põltsamaa: Vali Press, 2010. - S. 12. - 228 s. — ISBN 978-9949-21-575-1 .
  13. 1 2 3 Eesti entsüklopeedia / Ülo Kaevats. - Tallinn: Eesti Entsüklopediakirjastus, 1998. - T. 10. - S. 206. - 704 s. - ISBN 5-89900-054-6 .
  14. Helle Koppel, Evelin Poovel-Puusepp. Vanamõisa vihikud. - Põltsamaa: Vali Press, 2010. - S. 25. - 228 s. — ISBN 978-9949-21-575-1 .
  15. Vanamõisa mõis  (Est.) . Eesti mõisad. Staženo: 30. března 2014.
  16. Vanamõisa-Rahula vald (1866-1886)  (Est.)  (nepřístupný odkaz) . Rahvusarhiiv. Získáno 9. června 2014. Archivováno z originálu 14. července 2014.
  17. Vanamõisa vald (1886-1891)  (est.)  (nepřístupný odkaz) . Rahvusarhiiv. Získáno 9. června 2014. Archivováno z originálu 14. července 2014.
  18. 1 2 Saue valla ajalugu  (Est.)  (odkaz není k dispozici) . Saue Wald. Datum přístupu: 29. května 2014. Archivováno z originálu 29. května 2014.
  19. Merilin Pärli. Igav liiv ja tühi väli: kartlikud karavanituristid hoiavad tänavu Eestist eemale  (Est.) (25. června 2020).
  20. Vanamõisa vabaõhukeskus  (Est.) .
  21. Vanamõisa käsitöölaat  (Est.) .

Odkazy