Josef Vandries | |
---|---|
fr. Josef Vendryes | |
Datum narození | 13. ledna 1875 [1] [2] [3] […] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 30. ledna 1960 [4] [1] [2] […] (ve věku 85 let) |
Místo smrti | |
Země | |
Vědecká sféra | Latina , keltské jazyky a starověká řečtina |
Místo výkonu práce | |
Alma mater | |
Studenti | Louis Hjelmslev |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Joseph Vendries ( francouzsky Joseph Vendryes , někdy francouzsky Vendryès [vɑ̃dʁiɛs] ; 13. ledna 1875 , Paříž , Třetí francouzská republika - 30. ledna 1960 , Paříž , Francie ) - francouzský lingvista , slavný keltolog a indoevropanista , který se také zajímal o obecné problémy lingvistiky; člen Akademie nápisů, čestný doktor mnoha univerzit.
Studoval v Paříži u A. Meie a ve Freiburgu ; učil na Vyšší praktické škole (od roku 1925), kde vedl katedru keltologie, a na Sorbonně (1907-1946). Zakladatel a redaktor keltského časopisu Études Celtiques (spolu se svým žákem M.-L. Sjostedtem ). Autor studií o jazyce, literatuře, náboženství keltských národů a také irského etymologického slovníku (spoluautor). Spolu s A. Meie vydal monografii „Výzkum srovnávací gramatiky klasických jazyků“ (1924); také studoval starořeckou akcentaci.
Po dlouhou dobu byla kniha Vandriese "Jazyk: lingvistický úvod do historie" (napsána v roce 1914 , vyšla kvůli vypuknutí války až v roce 1921 ; ruský překlad 1937 ), kde byly hlavní úspěchy obecných a srovnatelně historických lingvistika počátku XX století . Vandries přijal „sociologický“ koncept jazyka Saussura a Meilleta a jako teoretik nejvíce přispěl k rozvoji konceptů jazykové normy , idiolektu a sociolektu .
Slovníky a encyklopedie | ||||
---|---|---|---|---|
|