Úvod - ve vlastním slova smyslu - předběžná sdělení obecného charakteru, kterým předchází dílo, zpravidla vědeckého charakteru, s cílem uvést čtenáře do průběhu předmětu.
Úvod v tomto případě přímo nesouvisí s dějem díla a může mít samostatný význam – například úvod k Voltairově „Zkušenosti o morálce“ („Essais de mœurs“) , vydané rovněž samostatně pod názvem „Filosofie historie“. V beletrii je úvod úvodem k hlavní akci, ta předběžná část, kde autor stanoví záměry a charakter postav , naznačuje vedlejší okolnosti, které určují akci. Podle Voltaira by úvod, stejně jako u embrya, měl obsahovat rozuzlení. Ve starořecké tragédii (např. v Aischylus ), kdy chórhrál důležitou roli, úvodu se ujal sbormistr. Později byl úvod umístěn před vstup sboru v úvodní scéně, tzv. prologu . V dalším vývoji se úvod stal organickou součástí díla, přímo obsaženou v jeho kompozici. V divadelních dílech je účelem úvodu plakát s uvedením času a místa děje, jakož i jména a vztahy postav ve hře .
V právu se úvodní nebo úvodní část legislativního nebo jiného právního aktu nazývá preambule .