Velký Sgon je nucené přesídlení (deportace) obyvatel Pravého břehu (Dněpru) na levobřežní Ukrajinu , organizované hejtmanem Ivanem Samoylovičem v letech 1678-1679 [1] .
Samojlovič se pokusil znovu sjednotit kozáckou Ukrajinu silou, opírající se o moskevské jednotky. Proto bylo jedním z cílů přesídlení vyčerpat jejich protivníky a nechat je bez poddaných. Ivan Samoylovič však nemohl anektovat Pravý břeh, protože zájmy Commonwealthu , Moskevského státu a Osmanské říše se střetly v boji o něj .
Je třeba mít na paměti, že v období Ruiny ( 1660-80 . léta 17. století) docházelo k více či méně masivním dobrovolným migracím z Pravého břehu na Levý břeh; zvláště masivní nastaly v letech 1674 a 1675, kdy obyvatelstvo uprchlo před vojsky Commonwealthu [2] [3] .
V letech 1674-1678 byla pravobřežní Ukrajina arénou boje mezi Osmanskou říší a Muskovem za účasti ukrajinských kozáků. Toto vyústilo v aktivní nepřátelství známé jako Chigirin kampaně .
V lednu 1679 napadl Jurij Chmelnický s osmanským oddílem a tatarskou hordou Perejaslavský a levobřežní pluky na levém břehu. Samojlovič vyslal proti útočníkům Poltavský, Gaďachský, Mirgorodský a Kompaneyský pluk a také moskevské válečníky Grigorije Kosagova . V důsledku toho byl Jurij Chmelnický nucen ustoupit na pravý břeh Dněpru.
Aby zbavil Jurije Chmelnického podpory a také prostředků k udržení osmanských posádek, uchýlil se hejtman Ivan Samoylovič ke kruté akci na pravém břehu – ničení vesnic a přesunu obyvatelstva na levý břeh.
Důsledkem této dohody bylo velké obležení pravobřežního obyvatelstva hejtmanství , provedené na příkaz moskevské vlády na jaře roku 1679. Tuto operaci provedl Semjon Samoylovič, syn hejtmana Ivana Samoyloviče.