Vesnice | |||||
Velim | |||||
---|---|---|---|---|---|
čeština Velim | |||||
|
|||||
50°03′37″ s. sh. 15°06′23″ e. e. | |||||
Země | čeština | ||||
Plocha | Colin | ||||
Historie a zeměpis | |||||
První zmínka | 1323 | ||||
Náměstí | 15,72 km² | ||||
Výška středu | 203 ± 1 m | ||||
Typ podnebí | námořní | ||||
Počet obyvatel | |||||
Počet obyvatel | |||||
Hustota | 131,8 lidí/km² | ||||
národnosti | Češi | ||||
Úřední jazyk | čeština | ||||
Digitální ID | |||||
Telefonní kód | +420 | ||||
PSČ | 281 01 | ||||
kód auta | KO | ||||
velim.cz | |||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Velim ( česky Velim ) je obec v České republice v okrese Kolín , kraj Středočeský . Má asi 2200 obyvatel.
Archeologické nálezy dokazují, že Velim byla osídlena již od pravěku. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1323. V první polovině 14. století se stal součástí poděbradského panství. Po udělení tolerančního patentu v roce 1781 měla obec významnou evangelickou menšinu.
Původně menší zemědělská obec získala na významu po vybudování zastávky na nedaleké dráze Olomouc-Praha (otevřena 1845) v roce 1867. Velký vliv na to měl potomek uherské evangelické šlechty, evangelický farář a superintendent české helvetské církve Justus Emanuel Salatnay. S jeho jménem je také spojen počátek velimského akciového cukrovaru založeného v témže roce a místních továren na výrobu čokolády, cukrovinek a kávových náhražek (1869), na kterých se podílel spolu se svým bratrancem Janem Pavlem. . Postupně byla ve Velimě založena cementárna (1888), továrna na piana (1920) a dvě cihelny. Falcon zde byl založen v roce 1868 a sehrál významnou roli ve společenském životě obce. Mezi lety 1850 a 1930 se počet obyvatel Velime zhruba zdvojnásobil, takže před druhou světovou válkou měla obec přes 2400 osadníků.
Velim se proslavila především díky továrně židovské rodiny Glazerů, která v roce 1892 převzala velimskou čokoládovnu po Salatnaiových. Právě zde byly vyrobeny první žvýkačky ve střední Evropě (RICI, 1902) a poprvé od 1. světové války byly vyrobeny duté celočokoládové figurky, balené i ručně malované. V již znárodněné továrně se v letech 1968 až 1994 vyráběly legendární žvýkačky Pedro . [2]
Čokoládovna ve Velimě byla v roce 1994 uzavřena z důvodu akvizice Nestlé (výstavní plocha však zůstala zachována), bývalá továrna na pianina je nevyužívána a na počátku 21. století vznikla krásná budova velimského cukrovaru s. jeho elegantní novogotická výzdoba byla dokonce zbořena. Podobně dopadl i osud cihelny v Sokolské ulici, ze které zbyla jen trubka. Průmyslové dědictví obce, která proslavila Velim, její velikost a význam je stále opomíjeno, ale skýtá významný potenciál do budoucna, zvýrazněný polohou Velimi na důležité železniční trati mezi Prahou a Pardubicemi. Kromě toho katolický kostel sv. Vavřince ze 13. století, historická evangelická obec a přírodní areály V Jezirkach a Skalce u Velimy.
I název obce na Kolínsku měl svou historii. Do roku 1850 pod názvem Velime, jako osada v obci Veline v okr. Kolín; od r. 1880 obec Velim v okr. Kolín; od roku 1921 Velim v okr. Kolín nad Rýnem, německý Wellen.
V Národním domě přednášel na počátku 20. století také profesor Tomáš Garrigue Masaryk. V létě 23. června 1901 tam také pronesl projev, který toho roku v Praze vyšel knižně („Naše politická situace“). Velimského přednáška T. G. Masaryka se uskutečnila po setkání Realistů (pokrokové lidové strany) a císařově návštěvě Prahy.
Administrativní částí Velimi je vesnice Vitezei.
V zadní části je železniční zkušební stanoviště
Stanislava Suchková (1923-1997), česká operní sopranistka. [3]
Vladimir Karbusitsky (1925-2002), muzikolog a folklorista. [čtyři]
Yaroslav Souček (1935-2006), herecký barytonista. [5]